Domů Látky V IRZ Trifluralin

Trifluralin

Základní informace

Pořadové číslo látky v IRZ/E-PRTR

77

Další názvy

2,6-dinitro-N,N-dipropyl-4-(trifluoromethyl) benzenamin; α, α, α -trifluoro-2,6-dinitro-N,N-dipropyl p-toluidin; Elancolan; Trefanocide; Agreflan;

Agriflan 24; Crisalin; Digermin; L-36352; Nitran; Olitref; TR-10; Treficon; Treflam; Trifurex; Trikepin; Trilin 4EC; Trim; Synfloran, Balan, ethalfluralin, Solonan

Číslo CAS*

1582–09–8

Chemický vzorec*

C13H16F3N3O4

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Úniky do ovzduší (kg/rok)

-

Úniky do vody (kg/rok)

1

Úniky do půdy (kg/rok)

1

Přenosy v odpadních vodách (kg/rok)

1

Přenosy v odpadech (kg/rok)

-

Rizikové složky životního prostředí

voda

H- a P-věty

Číslo CAS 1582–09–8; Indexové číslo 609-046-00-1*

Standardní věty o nebezpečnosti

Pokyny pro bezpečné zacházení

 

 

H317 Může vyvolat alergickou kožní reakci

 

 

H351 Podezření na vyvolání rakoviny

 

 

H400 Vysoce toxický pro vodní organismy

 

 

H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky

P272 Kontaminovaný pracovní oděv neodnášejte z pracoviště.

P302+P352 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Omyjte velkým množstvím vody.

P333+P313 Při podráždění kůže nebo vyrážce: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P362+P364 Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím vyperte.

P201 Před použitím si obstarejte speciální instrukce.

P202 Nepoužívejte, dokud jste si nepřečetli všechny bezpečnostní pokyny a neporozuměli jim.

P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít.

P308+P313 PŘI expozici nebo podezření na ni: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P260 Nevdechujte prach/dým/plyn/mlhu/páry/ aerosoly.

P314 Necítíte-li se dobře, vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P273 Zabraňte uvolnění do životního prostředí.

P391 Uniklý produkt seberte.

* Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení (ES) č. 1272/2008, ve znění pozdějších předpisů.

Základní charakteristika

Trifluralin je žluto-oranžová krystalická látka lipofilní povahy s teplotou tání 49 °C a varu 139°C. Rozpustnost ve vodě je velmi malá (0,184 mg.l-1), dobře se rozpouští v olejích, tucích a organických rozpouštědlech (toluen, aceton). Struktura molekuly je znázorněna na obrázku 1.

Obrázek 1: Struktura molekuly trifluralinu

 

Použití

Trifluralin patří do skupiny dinitroanilinových herbicidů. Trifluralin se používal v zemědělství jako herbicid pro ochranu rostlin (bavlna, heřmánek lékařský, hrách, sója, cukrovka, obilniny ozimé, slunečnice, zelenina, ředkvička na semeno). Byl součástí řady komerčně dodávaných produktů ve formě granulí nebo rozpustného koncentrátu, například Treflan, Synfluran a Triflurex. Technický trifluralin je z 96% čistá chemická látka, avšak koncentrát trifluralinu obsahuje 45% účinné látky. V případě konkrétního pesticidního přípravku je vždy nejlepší zjistit informaci o obsahu trifluralinu jakožto účinné složky z jeho bezpečnostního listu, který má být nedílnou součástí dodávky. Od roku 2008 je však používání trifluralinu v zemích Evropské unie zakázáno, především kvůli vysoké toxicitě pro vodní organismy a podezření na karcinogenitu a mutagenitu. V řadě rozvojových ale i vyspělých zemích jde stále o jeden z nejpoužívanějších herbicidů.

Zdroje úniků

V České republice se trifluralin nevyráběl, avšak používal se na přípravu komerčně dodávaného herbicidu Synfloran 48 EC. Při této operaci mohlo docházet k emisím. Dalšími zdroji emisí mohou být například sklady agrochemikálií, distribuce (v důsledku nehod a havárií). K ochraně textilních plodin se v České republice nepoužíval. Pokud je však použit v pěstitelské zemi, mohou se jeho zbytky nacházet v dovážené textilní surovině (přírodní vlákna jako bavlna, len a vlna) nakupované textilními podniky.

Dopady na životní prostředí

Pokud je trifluralin emitován do zemin, dochází k jeho silné adsorpci. Předpokládá se, že v zeminách podléhá biodegradaci v aerobním i v anaerobním prostředí a rovněž se vypařuje do ovzduší. Poločas rozpadu v zeminách je odhadován na 6 měsíců a je závislý na klimatických podmínkách. V severnějších oblastech je poločas rozpadu delší. Obecně je proto nutné nahlížet na tuto látku jako na látku perzistentní. Při emisích do vody se předpokládá jednak rovněž biodegradabilita za aerobních i anaerobních podmínek a jednak i přímá fotochemická degradace. Ve vodách se silně váže na sedimenty a suspendované látky a vykazuje i biokoncentraci v rybách a jiných vodních organismech, což je důsledkem jeho malé rozpustnosti ve vodě a lipofilní povahy. Také z vody je schopen vypařování do atmosféry, avšak celkové vypařované množství je malé, protože ve vodním prostředí je trifluralin přítomen především ve formě adsorbované na sedimenty a organickou hmotu, což proces odpařování potlačuje. V ovzduší podléhá poměrně rychlé fotolýze. V přítomnosti ozonu je tento proces podstatně rychlejší. Dalším rozkladným mechanismem je reakce s fotochemicky vznikajícím hydroxylovým radikálem. Poločas rozpadu v atmosféře byl během červencového slunečného dne zjištěn asi 25-60 minut.

Trifluralin je velmi toxický pro vodní organismy a vykazuje schopnost biokoncentrace. Letální koncentrace LC50 pro kapra obecného a pstruha duhového je například uváděna na úrovni menší než 1 mg.l-1. Jeho zvýšený obsah v prostředí může ovlivnit citlivé rovnováhy ekosystémů. Některé studie rovněž naznačují podezření na zvýšený výskyt nádorů u sledovaných pokusných zvířat.

Původní hodnocení vyvolalo obavy ohledně:

  •  vysoké riziko pro vodní organismy (zejména ryby ale i bezobratlí),
  • toxicita některých metabolitů pro organismy žijící v sedimentech,
  • vysoká perzistence v půdě,
  • vysoký bioakumulační potenciál,
  • potenciál pro dálkový vzdušný transport od místa použití.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Expozice trifluralinu může nastat především inhalací prachu a aerosolů či potřísněním, například během manipulace s herbicidními přípravky. Další riziko mohou představovat kontaminované potraviny, například ryby (z důvodu schopnosti biokoncentrace trifluralinu). Popisována je i možnost dermální expozice trifluralinu například z pracovních oděvů, které jím byly zasaženy, kde může v adsorbované formě přetrvávat i po několikerém vyprání. Kontaktně trifluralin může vyvolávat alergické kožní reakce, při vdechování může vést k podráždění sliznic (krk, plíce, ústa) a následně může způsobit bolesti hlavy, otupělost či zvracení a křeče (i při požití). Podle britské agentury ochrany prostředí trifluralin působí negativně na žlázy s vnitřní sekrecí jako endokrinní diruptor a tím interferuje s některými hormony, což může ve svém důsledku vést k nepříznivému ovlivnění reprodukčního systému. Endokrinní působení lze přitom zaznamenat již při velmi nízkých koncentracích.

O toxicitě či karcinogenitě vůči člověku je k dispozici jen málo informací. Poznatky o toxicitě jsou výsledkem pozorování na zvířatech. Chronická expozice u psů vedla ke ztrátě hmotnosti, změně některých hematologických ukazatelů a zvětšení jater. Zvětšení jater a ledvin prokázalo i několik dalších studií. U potomků testovaných myší byl navíc zaznamenán výskyt abnormalit ve stavbě kostry. Některé studie na krysách prokázaly zvýšený výskyt nádorů v močovém systému a na štítné žláze, avšak jiné studie toto pozorování zaznamenaly jen na hranici statistické významnosti. Trifluralin je tak dle US EPA zařazen mezi látky podezřelé z karcinogenity i mutagenity pro člověka.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Trifluralin je látka s vysokým toxickým potenciálem pro vodní prostředí. Je schopen biokoncentrace a již v malých koncentracích je toxický pro ryby a další vodní organismy. Může tak způsobit dlouhodobé poškození vodních ekosystémů. Jedná se o podezřelý lidský karcinogen a mutagen.

Způsoby zjišťování a měření

Trifluralin byl v minulosti běžně používaný herbicid. Pokud je potřeba stanovit jeho koncentraci, například ve vodě, analyticky vhodnou metodou může být plynová chromatografie s ECD detektorem (detektor elektronového záchytu). Stanovení mohou provést komerční laboratoře.

Pro stanovení trifluralinu lze použít s úspěchem normu ČSN EN ISO 10695 (75 7576). Tato metoda se používá pro stanovení jakosti vod. Jedná se o metodu stanovení vybraných sloučenin s organicky vázaným dusíkem a fosforem metodou plynové chromatografie (GC). Tato norma specifikuje metodu založenou na extrakci kapalina/kapalina. Tato metoda je použitelná pro všechny druhy vod s koncentrací nerozpuštěných látek do 0,05 g/l. Dále je popsána metoda extrakce z kapaliny na tuhou fázi (SPE), použitelnou pro čisté vody. Při stanovení extrakcí kapalina/kapalina se trifluralin separuje extrakcí do dichlormethanu. Po zkoncentrování se extrakty vzorku analyzují plynovou chromatografií s detektorem dusíku a fosforu (detektor N/P). Při stanovení extrakcí kapalina/tuhá fáze se trifluralin adsorbuje na vhodném adsorbentu, eluuje rozpouštědlem a následně stanoví plynovou chromatografií s detektorem N/P. Získaný chromatogram se porovnává s chromatogramem standardu. Výsledek se uvádí v µg/l.

Ohlašovací práh si lze nejjednodušeji představit jako množství herbicidního přípravku. Uvažujme například přípravek „Treflan 48 EC“ s uváděným obsahem trifluralinu 45,9 %. Při tomto obsahu představuje ohlašovací práh pro emise do vody/půdy asi 2,17 kg spotřebovaného přípravku.

Informační zdroje