Endrin
Endrin
- Základní informace
- Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
- H- a P-věty
- Základní charakteristika
- Použití
- Zdroje úniků
- Dopady na životní prostředí
- Dopady na zdraví člověka, rizika
- Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí
- Způsoby zjišťování a měření
- Informační zdroje
Základní informace
Pořadové číslo látky v IRZ/E-PRTR | 39 |
Další názvy | 1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4,5,8-dimethanonaftalen, Nendrin, EN 57, Endrex, Endricol, Hexadrin, Mendrin, Oktanex, Compound 269, Isodrin epoxid, NCI-COO157, ENT17251, OMS 197 |
Číslo CAS | 72–20–8 |
Chemický vzorec | C12H8Cl6O |
Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Úniky do ovzduší (kg/rok) | 1 |
Úniky do vody (kg/rok) | 1 |
Úniky do půdy (kg/rok) | 1 |
Přenosy v odpadních vodách (kg/rok) | 1 |
Přenosy v odpadech (kg/rok) | - |
Rizikové složky životního prostředí | voda, ovzduší, půda |
H- a P-věty
Číslo CAS 72-20-8; Indexové číslo 602-051-00-X* | |
Standardní věty o nebezpečnosti | Pokyny pro bezpečné zacházení |
H300 Při požití může způsobit smrt H311 Toxický při styku s kůží H351 Podezření na vyvolání rakoviny H372 Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici | P270 Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte. |
P301+P310 Při požití: Okamžitě volejte Toxikologické informační středisko/lékaře/… | |
P330 Vypláchněte ústa. | |
P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. | |
P302+P352 Při styku s kůží: Omyjte velkým množstvím vody. | |
P312 Necítíte-li se dobře, volejte Toxikologické informační středisko/lékaře/… | |
P362+364 Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím vyperte. | |
H400 Vysoce toxický pro vodní organismy H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky | P273 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. |
P391 Uniklý produkt seberte. |
* Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, ve znění pozdějších předpisů.
Základní charakteristika
Endrin je organochlorový pesticid, blízký příbuzný aldrinu a dieldrinu. Čistý pesticid endrin je krystalická bílá látka téměř bez zápachu. Technický produkt je zbarven žlutohnědě a má charakteristický zápach. Obsahuje nejméně 92 % endrinu. Mezi nejvýznamnější příměsi patří dieldrin (0,42 %), aldrin (0,03 %), isodrin (0,73 %) a ketoendrin (1,57 %). Endrin taje při teplotě 226 – 230 °C a dochází přitom k částečnému rozkladu. Je velmi málo rozpustný ve vodě (0,23 mg.l-1). Lepší rozpustnost je v alifatických uhlovodících, acetonu, benzenu a tetrachlormethanu. Endrin patří mezi perzistentní organické látky. Struktura molekuly je uvedena na obrázku 1.
Obrázek 1: Struktura endrinu
Použití
Endrin byl poprvé vyroben v roce 1950. V minulosti se endrin hojně používal jako pesticid pro celou řadu zemědělských plodin, jako jsou obilniny, bavlna, tabák, cukrová třtina a ovoce. Používal se hlavně jako insekticid, rodenticid (proti hlodavcům) a avicid (proti ptákům). V Malajsii sloužil dokonce jako přípravek na hubení nežádoucích ryb v umělých nádržích před jejich novým osazením rybí obsádkou. Ukázalo se však, že je toxický i pro jiné živočichy kromě cílové populace škůdců. Nejvíce ohrožené byly populace stěhovavých ptáků a šelem. Proto byla ve většině zemí, včetně České republiky, výroba a použití endrinu zakázána.
Zdroje úniků
Vzhledem k zákazu použití nejsou v České republice teoreticky žádné zdroje emisí endrinu. Endrin může být přítomný v surovinách a materiálech dovážených ze zemí, kde používání endrinu dosud zakázáno nebylo. Může se takto vyskytovat například v textilní surovině, pokud byla tato surovina pěstována v zemi, kde se endrin používá.
Do odpadních vod se může dostat vypíráním při úpravě textilií. Při zušlechťování textilií na bázi celulózy, které probíhá v alkalickém prostředí, se rozloží a nepředstavuje riziko. Naopak při zušlechťování vlny se nerozkládá a může být vypírán do odpadních vod. V půdách se může vyskytovat endrin, který pochází z doby, kdy jeho použití ještě nebylo zakázáno ani v ČR. Z půd se může endrin uvolňovat a kontaminovat ostatní složky životního prostředí. Specifickým zdrojem případných emisí do životního prostředí mohou být staré ekologické zátěže, například bývalé sklady agrochemikálií.
Za možný zdroj emisí můžeme označit zejména:
- Dovezené produkty ze zemí, kde se dosud endrin používá (zemědělské produkty, dřevo);
- Špatně zabezpečené skládky nebezpečných odpadů;
- Redepozice ze starých ekologických zátěží (bývalé sklady agrochemikálií apod.).
Dopady na životní prostředí
Endrin není příliš rozpustný ve vodě, proto nejsou jeho koncentrace v podzemních a povrchových vodách vysoké. Většina endrinu se vyskytuje ve formě navázané na dnové sedimenty. V malém množství se může dostávat do vzduchu odpařováním z půdy a z povrchových vod. Vlivem vysoké teploty (>200 ºC) nebo slunečního záření endrin izomerizuje. Hlavním produktem je delta-ketoendrin, který je méně toxický než výchozí látka. Delta-ketoendrin vzniká také anaerobní degradací pomocí bakterií a plísní. K přeměně endrinu na delta-ketoendrin však dochází pouze v malé míře.
Vědecké studie poukázaly na významnou intoxikaci endrinem necílových organismů, šlo především o vysokou úmrtnost ptáků. Endrin je toxický i pro ostatní živé organismy. Obzvláště toxický je pro ryby, vodní bezobratlé a fytoplankton. Jeho nebezpečnost zvyšuje perzistence a fakt, že je schopen kumulovat se v tělech organismů. Dochází tak ke hromadění endrinu v potravních řetězcích (v tukových tkáních). Z tohoto důvodu jsou ohroženi hlavně predátoři. U savců byla zjištěna snížená plodnost. Po úniku endrinu do prostředí byl pozorován úhyn ryb, pelikánů hnědých (Louisiana, USA) a rybáků severních (Nizozemí). Výsledkem byl v roce 1984 zákaz endrinu v USA, který posléze následovaly i ostatní rozvinuté země. Od roku 2004 je navíc zakázán i Stockholmskou úmluvou.
Dopady na zdraví člověka, rizika
Endrin může vstupovat do těla kontaktem s kůží, inhalačně nebo orálně. Akutní otrava endrinem způsobuje poškození nervové soustavy. Endrin uložený v tukové tkáni se může do organizmu uvolňovat i několik měsíců po expozici. Expozice endrinu způsobuje bolesti hlavy, závratě, zvracení, ztrátu chuti k jídlu, nespavost a dočasnou hluchotu. Vyšší dávky endrinu vyvolávají křeče, obtížné dýchání, třes a zmatenost. Chronická expozice může způsobovat poškození jater. Kontakt s kůží nebo očima může vyvolat podráždění.
Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí
Největší nebezpečí endrinu představuje vysoká schopnost bioakumulace. Je toxický zejména pro vodní organismy a ptáky.
Způsoby zjišťování a měření
Emise endrinu, jakožto i jiných zakázaných pesticidů, lze jen velmi obtížně kvantifikovat bez využití analytických metod, protože se jedná o emise ze stávajících zátěží či redistribuci v prostředí. K detailnějším analýzám je možné použít laboratorní stanovení. Před vlastní analýzou se endrin ze vzorků extrahuje vhodným extrakčním činidlem. Následuje přečistění extraktu a analytická koncovka. Analytickou koncovkou je obvykle plynová chromatografie (GC) s detektorem elektronového záchytu (ECD) nebo v kombinaci s hmotnostní spektrometrií (MS). Měření mohou zajistit komerční laboratoře.
Pro stanovení endrinu (dieldrinu a některých organochlorových insekticidů, polychlorovaných bifenylů a chlorbenzenů) je určena národní technická norma ČSN EN ISO 6468:1996. Je to metoda plynové chromatografie po extrakci kapalina-kapalina. Podstata této metody spočívá v extrakci endrinu vhodným rozpouštědlem, zakoncentrování a případném čištění a následuje analýza na plynové chromatografii s kapilární kolonou. Pracuje se s detektorem elektronového záchytu. Vhodnými extrakčními činidly jsou hexan, petrolether nebo heptan. Extrakty se dle potřeby čistí na koloně s oxidem hlinitým nebo silikagelem.
Emisí práh 1 kg si lze představit například jako 1 000 000 m3 vzduchu o koncentraci endrinu 1 mg.m-3 (objem za stejného tlaku a teploty, jako byl uveden koncentrační údaj), nebo jako objem vody 10 000 m3 při koncentraci endrinu například 0,1 mg.l-1.
Monitoring endrinu se v České republice zaměřuje především na vodní prostředí a potraviny.
Informační zdroje
- US EPA - IRIS, https://iris.epa.gov/ChemicalLanding/&substance_nmbr=363
- Environment Agency, http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20110313212207tf_/http://www.environment-agency.gov.uk/business/topics/pollution/151.aspx
- Agency for toxic substances and disease registery, http://www.atsdr.cdc.gov/substances/toxsubstance.asp?toxid=114
- IPCS INCHEM, http://www.inchem.org/documents/jmpr/jmpmono/v070pr13.htm
- Arnika, http://arnika.org/endrin
- New Jersey Department of Health, http://nj.gov/health/eoh/rtkweb/documents/fs/0825.pdf
- Encyklopedie Wikipedia, https://en.wikipedia.org/wiki/Endrin; https://cs.wikipedia.org/wiki/Endrin
- VanLoon G.W., Duffy S.J.: Environmental Chemistry a Global Perspective, Oxford University Press, 2005
- US Department of Health and Human services, https://www.atsdr.cdc.gov/ToxProfiles/tp89.pdf
- European Industrial Emissions Portal, https://industry.eea.europa.eu/pollutants/pollutant-index
- ČSN online, https://csnonline.agentura-cas.cz/
- Right to Know Hazardous Substance Fact Sheets, State of New Jersey Department of Health, https://web.doh.state.nj.us/rtkhsfs/indexfs.aspx
- PubChem, https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/