Domů Látky V IRZ Trifenylcín A Sloučeniny

Trifenylcín a sloučeniny

Základní informace

Pořadové číslo látky v IRZ/E-PRTR

75

Další názvy

trifenyl(hydroxy)stannan; fentinhydroxid; acetoxy(trifenyl)stannan; fentinacetát; trifenylcín-chlorid; fentin-chlorid; Brestanid; Dowco 186; Du-Ter; ENT 28009; Flo-Tin 4L; Haitin; K 19; NCI-C00260; OMS 1017; Phenostat-H; TPTH; Batasan; Brestan; ENT 25208; Lirostanol; OMS 1020; Phenostat A; TPTA; Aquatin; Brestanol; TPTC; Tinmate; GC 8993 a další

Číslo CAS*

76-87-9 (trifenylcín-hydroxid)

900-95-8 (trifenylcín-acetát)

639-58-7 (trifenylcín-chlorid)

Chemický vzorec*

C18H16OSn (trifenylcín-hydroxid)

C20H18O2Sn (trifenylcín-acetát)

C18H15ClSn (trifenylcín-chlorid)

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Úniky do ovzduší (kg/rok)

-

Úniky do vody (kg/rok)

1

Úniky do půdy (kg/rok)

1

Přenosy v odpadních vodách (kg/rok)

1

Přenosy v odpadech (kg/rok)

-

Rizikové složky životního prostředí

voda

H- a P-věty

Číslo CAS 76–87–9; Indexové číslo 050-004-00-1*

Číslo CAS 900–95–8; Indexové číslo 050-003-00-6*

Standardní věty o nebezpečnosti

Pokyny pro bezpečné zacházení

H301 Toxický při požití

H311 Toxický při styku s kůží

H315 Dráždí kůží

H318 Způsobuje vážné poškození očí

H330 Při vdechování může způsobit smrt

H335 Může způsobit podráždění dýchacích cest

H351 Podezření na vyvolání rakoviny

H361 Podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky

H372 Způsobuje poškození orgánů při  prodloužené nebo opakované expozici

H400 Vysoce toxický pro vodní organismy

H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky

P270 Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte.

P301+P310 PŘI POŽITÍ: Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO/ lékaře/…

P330 Vypláchněte ústa.

P201 Před použitím si obstarejte speciální instrukce.

P202 Nepoužívejte, dokud jste si nepřečetli všechny bezpečnostní pokyny a neporozuměli jim.

P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít.

P308+P313 PŘI expozici nebo podezření na ni: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P260 Nevdechujte prach/dým/plyn/mlhu/páry/ aerosoly.

P314 Necítíte-li se dobře, vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P273 Zabraňte uvolnění do životního prostředí.

P391 Uniklý produkt seberte.

P361+P364 Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte a před opětovným použitím vyperte.

P302+P352 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Omyjte velkým množstvím vody/…

P332+P313 Při podráždění kůže: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P362+P364 Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím vyperte.

P305+P351+P338 PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny, a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování.

P310 Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO /lékaře/…

P263 Zabraňte styku během těhotenství/kojení.

P308+P313 PŘI expozici nebo podezření na ni: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P261Zamezte vdechování prachu/dýmu/plynu/ mlhy/par/aerosolů.

P271Používejte pouze venku nebo v dobře větraných prostorách.

P304+P340 PŘI VDECHNUTÍ: Přeneste osobu na čerstvý vzduch a ponechte ji v poloze usnadňující dýchání.

P312 Necítíte-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO /lékaře/…

P403+P233 Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte obal těsně uzavřený.

* Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení (ES) č. 1272/2008, ve znění pozdějších předpisů.

Základní charakteristika

Sloučeniny trifenylcínu jsou trifenylové deriváty čtyřmocného cínu. Obecně to jsou bezbarvé pevné látky s nízkou tenzí par. Jsou lipofilní a špatně rozpustné ve vodě (jednotky mg.l-1). Jejich struktura odpovídá chemickému vzorci (C6H5)3Sn-X (viz obrázek 1), kde X představuje anion (nejčastěji se vyskytují chloridový, octanový nebo hydroxidový).

Obrázek 1: Struktura sloučenin trifenylcínu (X-anion)

Jedná se o poměrně širokou skupinu látek. Fyzikální a chemické vlastnosti těchto sloučenin závisí na charakteru aniontu. Základní vlastnosti některých zástupců skupiny jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1: Vlastnosti některých sloučenin trifenylcínu

 

trifenylcín-hydroxid

trifenylcín-acetát

trifenylcín-chlorid

teplota tání (°C)

122 - 123,5

122-124

106

rozpustnost ve vodě při 20°C (mg.l-1)

1

9

40

rozpustnost v ethanolu

10

22

mírně rozpustný

rozpustnost v dichlormethanu (g.l-1)

171

460

mírně rozpustný

čistota technického produktu (%)

95

94

94

Použití

Sloučeniny trifenylcínu mají biocidní účinky (hlavně proti řasám a měkkýšům). Již od 60. let 20. století se ve značné míře používaly jako aktivní složka protiúsadových přípravků a nátěrů (aplikace hlavně na lodě, dále pak na sítě, bóje, pobřežní hráze). Vzhledem k jejich toxickému vlivu na vodní ekosystémy (ústřice) bylo použití triorganocínů v protiúsadových nátěrech v mnoha zemích zakázáno. Trifenylcín-acetát a trifenylcín-chlorid se v zemích, kde není používání zakázáno, aplikují jako fungicid na brambory, cukrovou řepu, chmel a celer. Aplikují se také na rýži, kde kromě ochrany před plísněmi vykazují také algicidní a moluscicidní účinky. Sloučeniny trifenylcínu se v některých státech mohou aplikovat na okrasné a skleníkové rostliny, je však nutná zvýšená opatrnost vzhledem k možné fytotoxicitě trifenylcín-acetátu. Trifenylcín je obsažen v přípravku na ochranu rostlin Brestanid, který se donedávna vyráběl. Používání tohoto přípravku bylo povoleno do vyčerpání zásob. Je to přípravek k ochraně brambor proti plísni bramborové. Má velmi silný sporicidní účinek. Současně tlumí i skvrnitost brambor a napadení hlíz plísní bramborovou.

V zemích EU není povoleno používat přípravky na ochranu rostlin s obsahem trifenylcínu z důvodu zvýšeného rizika pro uživatele i necílové organismy. V EU je používání sloučenin fenylcínu v zemědělství zakázáno od roku 1998 a při výrobě barev až od roku 2003. V roce 2008 vešla v platnost AFS Convention zakazující použití obecně organocínových sloučenin, včetně trifenylcínu, v rámci ochranných nátěrů lodních trupů.

Zdroje úniků

Emise do prostředí mohou vznikat při výrobě (kde to není zakázáno) a nakládání s přípravky s obsahem sloučenin trifenylcínu. Na území České republiky však výroba není a nikdy nebyla realizována. K nejvýznamnějším zdrojům znečistění patřilo používání protiúsadových nátěrů, které je již zakázáno. V mnoha zemích bylo již používání nátěrů s obsahem triorganocínu zakázáno, avšak v některých zemích se stále používají. Uvolňují se také při aplikaci jako biocidů a rizikové mohou být i skládky odpadů, případně bývalé sklady agrochemikálií s potenciální kontaminací.

Hlavní zdroje emisí mohou být shrnuty následovně:

  • nátěry lodí;
  • aplikace biocidů;
  • kontaminace vznikající při nekontrolovaném skládkování odpadů obsahujících sloučeniny této skupiny a redepozice z možných kontaminovaných míst.

Dopady na životní prostředí

Rozklad trifenylcínu probíhá prostřednictvím postupné defenylace. Rozpad vazby cín – uhlík může být způsoben UV zářením, biologickými, chemickými i termickými vlivy. Nejvýznamnějšími procesy jsou biodegradace a rozklad pomocí UV záření. Abiotické faktory jako zvýšená teplota, intenzita slunečního záření a další aerobní podmínky mohou proces degradace urychlit. Odhad poločasu rozkladu se pohybuje od několika dnů (v létě) po  2 – 3 týdny (v listopadu). V anaerobních podmínkách probíhá degradace podstatně pomaleji. Proto je nutné na tyto látky nahlížet jako na perzistentní. Trifenylcíny se silně adsorbují na částice půdy a sedimenty, desorpce prakticky neprobíhá. Proto se nepředpokládá výrazný příjem rostlinami. Jsou extrémně toxické pro vodní organismy, toxické koncentrace se však u různých druhů organismů liší. U některých měkkýšů mohou vyvolávat vývin samčích pohlavních znaků u samic skrze ovlivnění tvorby steroidních hormonů. Trifenylcín-acetát může působit fytotoxicky na vinou révu, chmel a okrasné a skleníkové rostliny. Nebezpečí sloučenin trifenylcínu spočívá ve schopnosti bioakumulace v tělech organismů, ohrožené jsou zvláště ryby a měkkýši.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Znalosti ohledně účinků sloučenin trifenylcínu na lidské zdraví jsou omezené. K expozici dochází hlavně požitím kontaminované potravy, hlavně mořských živočichů. Otrava může být také vyvolána profesní expozicí. Sloučeniny trifenylcínu se mohou vstřebávat orálně (např. mořské plody), inhalačně nebo kontaktem s kůží. K příznakům otravy patří neurotoxické efekty.

Z důvodu nedostatku informací je nutné vycházet z výsledků testů na zvířatech. Absorbovaný trifenylcín se kumuluje v játrech a ledvinách, v menší míře i v dalších orgánech. Trifenylcín silně inhibuje oxidativní fosforylaci. Zvyšuje permeabilitu mitochondriálních membrán pro některé ionty. Trifenylcín-acetát je endokrinním disruptorem (nahrazuje svými účinky působení některých hormonů). Expozice vyvolává široké spektrum poruch u celé řady organismů, včetně ovlivnění imunitního a lymfatického systému, vaječníků a varlat a otoku páteře a mozku. Cílovým orgánem je pravděpodobně nervový systém. Příznaky otravy zahrnují průjmy, zvracení, třes, ospalost a poruchy koordinace pohybů. Dlouhodobé vystavení nízkým dávkám může způsobit rakovinu jater, podvěsku mozkového a varlat.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Sloučeniny trifenylcínu jsou silně toxické, ohrožené jsou hlavně vodní ekosystémy. Ve vodě se sice rozkládají poměrně rychle, silně se však sorbují na částice sedimentů, kde se mohou kumulovat. Nebezpečnost je zdůrazněna jejich karcinogenitou při chronické expozici.   

Způsoby zjišťování a měření

Hrubý odhad ohledně emisí sloučenin trifenylcínu je možné učinit na základě bilance, tzn. z rozdílu mezi vstupy a výstupy do systému například při výrobě nebo jakémkoli nakládání. Při aplikaci přípravků s jejich obsahem lze vyjít ze složení, které by mělo být uvedeno v bezpečnostním listu přípravku. Pokud je nutné znát přesné emitované množství, je nutné přistoupit k měření.

V závislosti na matrici vzorku a požadované citlivosti se pro stanovení sloučenin trifenylcínu používají různé metody. Většinou jsou však založeny na extrakci kapalinou nebo adsorpci na pevnou matrici s následnou reextrakcí a/nebo zakoncentrováním. Vlastní stanovení probíhá pomocí atomové absorpční spektrometrie, plynové chromatografie s plameno-ionizačním detektorem nebo hmotnostním spektrometrem, případně pomocí kapalinové chromatografie s UV nebo fluorescenční detekcí. Před stanovením pomocí plynové chromatografie je možné sloučeniny trifenylcínu převést na těkavé deriváty reakcí s Grignardovými činidly. Pro přiblížení množství odpovídajícího ohlašovacímu prahu slouží následující příklad.

Při aplikaci prostředku na ochranu rostlin Brestanid s obsahem 502 g.l-1 trifenylcín-hydroxidu je ohlašovací práh pro emise a přenosy do vody nebo půdy dosažen při použití přibližně 2 litrů tohoto prostředku.   

Informační zdroje