Mirex
Mirex
- Základní informace
- Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
- H- a P-věty
- Základní charakteristika
- Použití
- Zdroje úniků
- Dopady na životní prostředí
- Dopady na zdraví člověka, rizika
- Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí
- Způsoby zjišťování a měření
- Další informace, zajímavosti
- Informační zdroje
Základní informace
Pořadové číslo látky v IRZ/E-PRTR | 46 |
Další názvy | 1,1a,2,2,3,3a,4,5,5,5a,5b,6-dodekachlor-oktahydrogen-1,3,4-methen-1H-cyklobutan[cd]pentalen; perchloropentacyklodekan; hexachloropentadien dimer; Dechlorane; ENT 25719; Ferriamicide; GC 1283 |
Číslo CAS | 2385-85-5 |
Chemický vzorec | C10Cl12 |
Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Úniky do ovzduší (kg/rok) | 1 |
Úniky do vody (kg/rok) | 1 |
Úniky do půdy (kg/rok) | 1 |
Přenosy v odpadních vodách (kg/rok) | 1 |
Přenosy v odpadech (kg/rok) | - |
Rizikové složky životního prostředí | ovzduší, voda, půda |
H- a P-věty
Číslo CAS 2385-85-5; Indexové číslo 602-077-00-1* | |
Standardní věty o nebezpečnosti | Pokyny pro bezpečné zacházení |
H302 Zdraví škodlivý při požití H312 Zdraví škodlivý při styku s kůží H351 Podezření na vyvolání rakoviny H361 Podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky H362 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka H400 Vysoce toxický pro vodní organismy H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky | P270 Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte. P301+P312 Při požití: Necítíte-li se dobře, volejte Toxikologické informační středisko/lékaře/… P330 Vypláchněte ústa. P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. P302+P352 Při styku s kůží: Omyjte velkým množstvím vody. P312 Necítíte-li se dobře, volejte Toxikologické informační středisko/lékaře/… P362+364 Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím vyperte. P201 Před použitím si obstarejte speciální instrukce. P202 Nepoužívejte, dokud jste si nepřečetli všechny bezpečnostní pokyny a neporozuměli jim. P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. P308+P313 Při expozici nebo podezření na ni: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P260 Nevdechujte prach/dým/plyn/ mlhu/páry/ aerosoly. P263 Zabraňte styku během těhotenství/kojení. P273 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. P391 Uniklý produkt seberte. |
* Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení (ES) č. 1272/2008, ve znění pozdějších předpisů.
Základní charakteristika
Mirex je bílá krystalická látka bez zápachu, která taje při 485 °C. Je rozpustný v mnoha organických rozpouštědlech (tetrahydrofuran, sirouhlík, benzen, chloroform), ve vodě se rozpouští jen minimálně (0,6 mg.l-1). Mirex představuje látku extrémně stabilní – nereaguje ani se silnými oxidačními činidly, jako je chlor nebo ozón. Ve formě technické směsi obvykle obsahuje 95,19 % mirexu a 2,58 % chlordeconu a jiné nečistoty. Struktura mirexu je uvedena na obrázku 1. Má podobnou strukturu jako chlordecon.
Obrázek 1: Struktura mirexu
Použití
Asi 25 % mirexu se používalo jako insekticid pro hubení mravenců a termitů. Zbývající množství sloužilo jako přísada zpomalující hoření plastů, pryže, nátěrů, papírů a elektrických materiálů. Údaje z literatury naznačují, že mirex jako insekticid byl používán pouze v USA. Výroba mirexu v USA byla zastavena v roce 1976, jeho používání bylo zakázáno v roce 1978. Informace ohledně jeho použití jako přísady zpomalující hoření v různých zemích nejsou dostupné. Kromě USA existují patenty pro využití mirexu i v dalších zemích jako je např. Německo, Japonsko, Nizozemí a Velká Británie. V bývalém Československu ani v České republice nebyl vyráběn ani používán.
Mirex byl v roce 2001 zařazen mezi nejnebezpečnější organické polutanty spadajících pod přísnou regulaci v rámci zemí Stockholmské úmluvy. ČR ratifikovala tuto úmluvu v roce 2004.
Zdroje úniků
Výroba mirexu byla zastavena, nicméně stále může docházet k únikům z míst, kde byl například skladován nebo likvidován. Dalším problémem mirexu je jeho extrémní stabilita, z tohoto důvodu stále zůstává v prostředí pocházející z jeho použití a úniků v minulosti. Vzhledem k tomu, že na území ČR nebyl mirex vyráběn ani používán, není zde významnější kontaminace pravděpodobná. Přesto nelze vyloučit jeho přítomnost v různých dovezených materiálech pocházejících s dob minulých, které se po dosloužení stávají odpadem. Jako rizikové lze proto označit například skládky odpadů.
Dopady na životní prostředí
Mirex patří mezi nejstabilnější chemické látky vůbec a jeho hlavní problematickou vlastností je tudíž perzistence. K mikrobiální biodegradaci dochází výjimečně, pouze za anaerobních podmínek a tato reakce probíhá velmi pomalu. Fotodegradace účinky UV záření je rovněž pomalá. Produktem rozkladu mohou být perzistentní látky jako je chlordecon a mono- a dihydroxo deriváty mirexu. Mirex se silně adsorbuje na organický uhlík přítomný v půdě. Tento fakt spolu s nízkou rozpustností mirexu vedou ke skutečnosti, že koncentrace mirexu ve vodách jsou velmi nízké. Z povrchových vod a vlhkých půd, kde adsorpce není dominantním procesem, se mirex může odpařovat. Do ovzduší se může také dostávat ve formě navázané na částice půdy a prachu. Tyto částice mohou vznikat větrnou erozí. Kromě akumulace v půdách a sedimentech, dochází také k bioakumulaci v tělech organismů a transportu potravním řetězcem. Mirex (resp. produkty jeho rozkladu) je vysoce toxický pro korýše, je škodlivý i pro další vodní organismy, např. řasy, bakterie, ryby a měkkýše. Zvýšená koncentrace mirexu může snižovat klíčivost rostlin. Je také toxický pro suchozemský hmyz (včely, cvrčci).
Dopady na zdraví člověka, rizika
Ohledně působení mirexu na lidské zdraví není k dispozici příliš mnoho informací – neexistují studie o profesní expozici ani o expozici při havarijním úniku mirexu. Většina údajů proto vychází z dat o experimentech na zvířatech. Mirex může vstupovat do těla inhalačně nebo orálně, o vstupu kůží nejsou žádné informace. Pravděpodobně nedochází k žádné metabolické transformaci. Orální expozice vede ke snížení tělesné hmotnosti, zvětšení jater a morfologickým změnám jaterních buněk a může vést i ke smrti. Má škodlivý vliv na reprodukci a teratogenní účinky. Mirex způsobuje rakovinu u myší a krys. Předpokládá se, že rovněž u lidí představuje riziko vzniku rakoviny.
Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí
Mirex je velmi stabilní perzistentní látka, která se významně akumuluje v půdách a sedimentech i v tělech organismů. Přestože se tato látka již nevyrábí, představuje pro životní prostředí riziko. Vážnost jeho dopadů je kromě toxicity pro různé živočichy a hmyz zdůrazněna i teratogenními a karcinogenními účinky.
Způsoby zjišťování a měření
Přítomnost mirexu je velmi obtížné i kvalitativně určit. Při podezření na jeho přítomnost například ve zneškodňovaném odpadu je nutné přistoupit k analytickému stanovení.
Vhodnou metodou pro stanovení mirexu je kapalinová nebo plynová chromatografie. Vodné vzorky je možné extrahovat dichlormethanem nebo hexanem, u biologických vzorků se používá extrakce hexanem, acetonem, směsí hexan-ethylether nebo hexan-aceton. Získaný extrakt je pak přečištěn pomocí kolony s Florisilem.
Obecný princip stanovení Mirexu v půdách spočívá v extrakci vzorku půdy, zeminy vhodným rozpouštědlem nebo směsí rozpouštědel, získaný extrakt je po přečištění, např. gelovou permeační chromatografií a adsorpční chromatografii na Florisilu nebo na silikagelu modifikovaném H2SO4 analyzován metodou plynové chromatografie (GC) s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD) nebo metodou plynové chromatografie s hmotnostním detektorem (GC/MS).
Jako vhodnou metodu kvantitativního stanovení mirexu a i dalších 17 organochlorovaných pesticidů z půd lze s úspěchem použít metodu ISO 10382:2002: (Soil quality – Determination of organochlorine pesticides and polychlorinated biphenyls. Gas-chromatographic method with electron capture detection). Tato metoda je použitelná pro všechny typy půd. Vzorek je extrahován směsí aceton/petrolether, extrakt je přečištěn sloupcovou chromatografií (Al2O3) a stanoven metodou GC/ECD nebo GC/MS. V případě použití ECD je vhodné použít jinou GC (dvourozměrnou) metodu pro konfirmaci.
Ohlašovací práh pro emise a přenosy do vody si lze představit například jako 10 000 m3 odpadní vody o koncentraci 0,1 mg.l-1 mirexu nebo jako 10 000 000 m3 vzduchu o koncentraci mirexu 0,1 mg.m-3.
Další informace, zajímavosti
Mirex byl poprvé syntetizován v roce 1946. Jeho použití jako pesticidu v USA bylo zaměřeno na importované druhy červeného mravence z rodu Solenopsis. V letech 1962-75 bylo z tohoto důvodu aplikováno přibližně 250 000 kg mirexu. V roce 1972 zakoupil registraci Mississippi Department of Agriculture za jeden dolar od výhradního výrobce Allied Chemical Corporation. Ve stejném roce US EPA zakázala výrobu a použití mirexu (s výjimkami). Mississippi Department of Agriculture se snažila získat povolení pro produkt s komerčním názvem Ferriamicide (kromě mirexu obsahoval také alkylaminy s dlouhým uhlovodíkovým řetězcem a chlorid železnatý s odůvodněním, že tento produkt se rozkládá během 30 dnů oproti 5 – 10 let u čistého mirexu). Ukázalo se však, že produkt tohoto rozkladu, fotomirex, je značně toxičtější než samotný mirex.
V České republice se monitoruje množství mirexu v potravinách od roku 2002. Protože u nás nebyl nikdy používán, je důležité hlavně sledování dovážených potravin. Největší koncentrace 0.281 ug/kg byla zjištěna v másle.
Informační zdroje
- Encyklopedie Wikipedia, https://cs.wikipedia.org/wiki/Mirex, https://en.wikipedia.org/wiki/Mirex
- Agency for Toxic Substances and Disease Registry, https://www.atsdr.cdc.gov
- Environment Agency, https://www.gov.uk/government/organisations/environment-agency
- PubChem, Open Chemistry Database, https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/16945
- US EPA IRIS, https://cfpub.epa.gov/ncea/iris2/chemicalLanding.cfm?substance_nmbr=251; https://cfpub.epa.gov/ncea/risk/recordisplay.cfm?deid=56930
- Databáze Eurochem, https://chemax.cz/#/record/WEZMQXlsWDEzVjA9
- Marhold J.: Přehled průmyslové toxikologie – organické látky (svazek1), AVICENUM, zdravotnické nakladatelství, Praha, 1986
- Lambrych KL, and JP Hassett. Wavelength-Dependent Photoreactivity of Mirex in Lake Ontario. Environ. Sci. Technol. 2006, 40, 858-863
- European Industrial Emissions Portal, https://industry.eea.europa.eu/pollutants/pollutant-index
- ČSN online, https://csnonline.agentura-cas.cz/
- Right to Know Hazardous Substance Fact Sheets, State of New Jersey Department of Health, https://web.doh.state.nj.us/rtkhsfs/indexfs.aspx