Trichlorbenzen

Trichlorbenzen

Číslo CAS – 12002–48–1

Metody měření znečišťujících látek v únicích do ovzduší

Stanovení trichlorbenzenů (TCB)

Skupinu trichlorbenzenů tvoří tři možné izomery 1,2,3-, 1,2,4– a 1,3,5-trichlorbenzen. Používá se jich při průmyslové výrobě barviv a pigmentů a dále v textilním průmyslu a v menší míře i jako pesticidů.

Použití trichlorbenzenů jako insekticidů, rozpouštědel, součástí syntetických olejů, teplonosných kapalin, odmašťovacích a čisticích přípravků je dnes v zemích EU zakázáno.

S ohledem na své fyzikální vlastnosti (např. teplota bodu varu v rozmezí 208°C až 219°C) může být jejich výskyt v odpadních plynech spojen s aerosolovými částicemi.

Manuální metody stanovení

Pro manuální stanovení trichlorbenzenů (TCB) ve venkovním ovzduší se používá postupu využívajícího odběru vzorku (1 až 5 l/min) kombinovaným filtrem sestaveným z polyurethanové pěny (PUF) a vhodného pevného sorbentu (např. sorbentu Tenax).

Trichlorbenzeny (TCB) jsou z exponovaných sorbentů extrahovány 5 % diethyletherem v hexanu, v případě potřeby je vzorek zakoncentrován na objem 5 ml za použití Kuderna-Danishova aparátu, a trichlorbenzeny jsou stanoveny plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD) (Method TO-10A Determination of pesticides and polychlorinated biphenyls in ambient air using low volume polyurethane foam (PUF) sampling followed by gas chromatographic/mul­ti-detector detection (GC/MD) (Compendium of methods for Organic Compounds US EPA 1999).

Pro stanovení trichlorbenzenů (TCB) ve venkovním ovzduší se používá také metody založené na záchytu těchto látek v kanistrech z korozivzdorné oceli s následnou termickou desorpcí a stanovením plynovou chromatografií s různými typy detektorů (GC-MD) Method TO-14A Determination of volatile organic compounds (VOCs) in ambient air using specially prepared canisters with subsequent analysis by gas chromatography (Compendium of methods for Organic Compounds US EPA 1999).

Pro stanovení trichlorbenzenů (TCB) ve venkovním ovzduší se dále používá metody založené na záchytu analytu v kanistrech z korozivzdorné oceli s následnou termickou desorpcí a stanovením plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem (GC-MS) Method TO-15 Determination of volatile organic compounds (VOCs) in air collected in specially-prepared canisters and analyzed by gas chromatography/mass spectrometry (GC/MS) (Compendium of methods for Organic Compounds US EPA 1999).

Pro manuální stanovení trichlorbenzenů (TCB) v pracovním ovzduší se používá metody založené na odběru vzorku aerosolových částic na membránovém filtru z PTFE doplněné dvojici sorpčních trubic naplněných Amberlitem XAD-2. Stanovení trichlorbenzenů (TCB) v zachycených vzorcích se provádí plynovou chromatografií hexanového extraktu exponovaného vzorkovacího systému s použitím stacionární fáze Carbowax 20M-TPA nebo Chromosorb WAW pomocí detektoru elektronového záchytu (ECD) v rozmezí objemového zlomku analytu od 0,02 μg/m3 do 500 μg/m3 na vzorek (NIOSH method 5517 1994).

Kromě uvedených metod lze pro stanovení analytu použít i dalších chromatografických metod (Haken a Korhonene 1983), (LeBel a Williams 1986), (Gerbino a Castello 1995), (Restek 1999).

Instrumentální on-line metody stanovení

Instrumentální metody stanovení trichlorbenzenů (TCB) dosud nebyly vyvinuty.

Normované metody stanovení

Pro stanovení trichlorbenzenů (TCB) v odpadních plynech ze stacionárních zdrojů neexistují normované metody stanovení.

Literatura

  • Compendium of methods for the determination of toxic organic compounds in ambient air – second edition, US EPA 1999.
  • Gerbino T.C. a Castello G.: Prediction of programmed temperature retention indices on capillary columns of different polarities, J. Chromatogr. A. 699(1995)161–171.
  • Haken J.K. a Korhonene I.O.O.: Retention increments of isomeric chlorobenzenes, J. Chromatogr. 265(1983)323–327.
  • LeBel G.L. a Williams D.T.: Determination of halogenated contaminants in human adipose tissue, J. Ass. Offic. Anal. Chem. 69(1986)451–458.
  • NIOSH method 5517, Polychlorbenzenes, Manual of Analytical Methods (NMAM), 4. vydání 1994.
  • Restek, Restek International, 1999 Product Guide, 1(1999)578–591.