Styren

Styren

Číslo CAS – 100–42–5

Metody měření znečišťujících látek v únicích do ovzduší

Stanovení styrenu

Styrenu se používá zejména jako rozpouštědla a jako suroviny k výrobě polystyrenu a kopolymerů styrenu (např. styren-akrylonitrilu (SAN), styren-divinylu apod.). Velké množství styrenu se do ovzduší uvolňuje i při výrobě laminátů a při dalších výrobách.

S ohledem na teplotu bodu varu 145°C se jedná o velmi těkavou organickou látku.

Manuální metody stanovení

Pro stanovení styrenu v odpadních plynech dosud nebyla vypracována evropská či mezinárodní normovaná referenční metoda.

Pro stanovení styrenu ve venkovním ovzduší se používá metody založené na záchytu analytu v kanistrech z korozivzdorné oceli s následnou termickou desorpcí a stanovením plynovou chromatografií s různými typy detektorů (GC-MD) Method TO-14A Determination of volatile organic compounds (VOCs) in ambient air using specially prepared canisters with subsequent analysis by gas chromatography (Compendium of methods for Organic Compounds US EPA 1999).

Pro stanovení styrenu ve venkovním ovzduší se rovněž používá metody založené na záchytu analytu v kanistrech z korozivzdorné oceli s následnou termickou desorpcí a stanovením plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem (GC-MS) Method TO-15 Determination of volatile organic compounds (VOCs) in air collected in specially-prepared canisters and analyzed by gas chromatography/mass spectrometry (GC/MS) (Compendium of methods for Organic Compounds US EPA 1999).

Pro manuální stanovení styrenu v pracovním ovzduší se používá metody založené na odběru vzorku sorpční trubicí naplněnou dvěma vrstvami aktivovaného uhlíku oddělenými skleněnou vatou. Exponovaný sorbent se extrahuje sirouhlíkem a obsah analytu stanoví plynovou chromatografií s detekcí plamenovým ionizačním detektorem (FID). Metoda je určena pro stanovení styrenu v rozsahu od 0,181 mg do 8,49 mg na vzorek (NIOSH method 1501 1994).

Kromě uvedené metody lze použít i dalších chromatografických metod (Ciccioli a kol. 1992), (Ciccioli a kol. 1993), (Hathcock a Bertsch 1993), (Hoekman 1993), (Ciccioli a kol. 1994), (Martinem a kol. 1995), (Kivi-Eteläto a kol. 1997), (Hassoun a kol. 1999), (Restek 1999), (Lee a kol. 2002), (Xu a kol. 2003).

Instrumentální on-line metody stanovení

Instrumentální metody stanovení styrenu využívají s ohledem na poměrně velké hodnoty absorpčních koeficientů v převážné míře infračervené absorpční spektrometrie. Kromě uvedených metod lze použít rovněž metody FTIR spektrometrie, např. Method 320 Measurement of vapor phase organic and inorganic emissions by extractive Fourier transform infrared (FTIR) spectroscopy (Code of Federal Regulations US EPA 1999).

Této metodě odpovídá postup určený pro analýzu pracovního ovzduší (NIOSH method 3800 1994).

Normované metody stanovení

Pro stanovení styrenu v odpadních plynech ze stacionárních zdrojů neexistují normované metody stanovení.

Literatura

  • Ciccioli P., Cecinato A., Brancaleoni E., Frattoni M. a Liberti A.: Use of carbon adsorption traps combined with high resolution gas chromatography – mass spectrometry for the analysis of polar and non-polar C4-C14 hydrocarbons involved in photochemical smog formation, J. Hi. Res. Chromatogr. 15(1992)75–84.
  • Ciccioli P., Brancaleoni E., Cecinato A., Sparapani R. a Frattoni M.: Identification and determination of biogenic and anthropogenic volatile organic compounds in forest areas of Northern and Southern Europe and a remote site of the Himalaya region by high-resolution gas chromatography-mass spectrometry, J. Chromatogr. 643(1993)55–69.
  • Ciccioli P., Cecinato A., Brancaleoni E., Brachetti A., Frattoni M. a Sparapani, R.: Composition and Distribution of Polar and Non-Polar VOCs in Urban, Rural, Forest and Remote Areas, Eur. Commission EUR, 1994, 549–568.
  • Compendium of methods for the determination of toxic organic compounds in ambient air – second edition, US EPA 1999.
  • Hassoun S., Pilling M.J. a Bartle K.D.: A catalogue of urban hydrocarbons for the city of Leeds: atmospheric monitoring of volatile organic compounds by thermal desorption-gas chromatography, J. Environ. Monitor. 1(1999)453–458.
  • Hathcock S. a Bertsch W.: Analysis of volatiles associated with industrial scale processing of expanded polystyrene. Part II: Identification and quantitation, J. Hi. Res. Chromatogr. 16(1993)651–659.
  • Hoekman S.K.: Improved gas chromatography procedure for speciated hydrocarbon measurements of vehicle emissions, J. Chromatogr. 639(1993)239–253.
  • Kivi-Etelätalo E., Kostiainen O. a Kokko M.: Analysis of volatile organic compounds in air using retention indices together with a simple thermal desorption and cold trap method, J. Chromatogr. A. 787(1997)205–214.
  • Lee J.-H., Hwang S.M., Lee D.W. a Heo G.S.: Determination of volatile organic compounds (VOCs) using tedlar bag/solid-phase microextraction/gas chromatography/mass spectrometry (SPME/GC/MS) in ambient and workplace air, Bull. Korean Chem. Soc. 23(2002)488–496.
  • Mattinen M.-L., Tuominen J. a Saarela K.: Analysis of TVOC and certain selected compounds from indoor air using GC/FID-RIM technique, Indoor Air, 5(1995)56–61.
  • Mauriello G., Marino R.; D Auria M., Cerone G. a Luigi Rana G.: Determination of volatile organic compounds from Truffles via SPME-GC-MS, J. Chromatogr. Sci. 42(2004)299–305.
  • NIOSH method 1501, Hydrocarbons, aromatic, Manual of Analytical Methods (NMAM), 4. vydání 1994.
  • NIOSH method 3800, Organic and inorganic gases by extractive FTIR spectrometry, Manual of Analytical Methods (NMAM), 4. vydání 1994.
  • Restek, Restek International, 1999 Product Guide, 1(1999)578–591.
  • Xu X., van Stee L.L.P., Williams J., Beens J., Adachour M., Vreuls R.J.J., Brinkman U.A.T a Lelieveld J.: Comprehensive two-dimensional gas chromatography (GC×GC) measurements of volatile organic compounds in the atmosphere, Atmos. Chem. Phys. 3(2003)665–682.