Polychlorované p-dibenzodioxiny a dibenzofurany

Polychlorované p-dibenzodioxiny a dibenzofurany

Metody měření znečišťujících látek v únicích do ovzduší

Stanovení polychlorovaných p-dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF)

Polychlorované p-dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF) jsou dvě skupiny příbuzných chlorovaných aromatických etherů. Skládají se z 210 individu­álních sloučenin (kongenerů). Mohou vznikat při spalování organických materiálů obsahujících chlor (a to i přírodními procesy). Jejich stanovení se však provádí výhradně v odpadních plynech stacionárních zdrojů emisí znečišťujících látek.

Přestože tvoří jen malou skupinu organických polutantů ovzduší, věnuje se jejich detekci a analýze mimořádná pozornost. Nejvýznamnější jsou 2,3,7,8-chlorované substituované kongenery PCDD a PCDF, přičemž rostoucí počet atomů chloru od 4 do 8 obecně vede k poklesu toxicity. Na základě krátkodobých studií in vivo a in vitro byl vytvořen tzv. mezinárodní faktor toxického ekvivalentu (I-TEF) pro porovnání předpokládaných toxických účinků jednotlivých kongenerů PCDD a PCDF vztažených k toxicitě 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxinu (TCDD) (Van den Berg a kol. 1998).

Manuální metody stanovení

Pro stanovení PCDD/PCDF byla vypracována manuální metoda určená pro měření hmotnostních koncentrací PCDD/PCDF okolo 0,1 ng I-TEQ/m3 v odpadních plynech ze stacionárních zdrojů. Tato evropská norma stanoví jak metodu validace, tak soubor požadavků řízení jakosti, které musí být splněny při odběru vzorků PCDD/PCDF.

V průběhu srovnávacích měření uvedených tří metod odběru vzorku prováděných ve spalovnách komunálního odpadu při úrovni emisí asi 0,1 ng I-TEQ/m3 se tyto metody jevily jako srovnatelné s očekávanou hodnotou nejistoty. Validační zkoušky byly prováděny s odpadními plyny ze spaloven komunálního odpadu s obsahem asi 0,1 ng I-TEQ/m3 a s obsahem prachových částic od 1 mg/m3 do 15 mg/m3. Přestože tato evropská norma byla vypracována a validována především pro odpadní plyny produkované spalovnami odpadů, zkušenosti z praxe prokázaly, že ji lze použít v širokém rozsahu koncentrací a pro různé zdroje emisí.

Postup uvedený ve všech třech částech EN 1948 určuje požadavky, které je nutné splnit při stanovení 17 kongenerů nezbytných pro výpočet celkového I-TEQ.

Přestože dosud nejsou k dispozici příslušné validované charakteristiky, jsou uvedené měřicí metody vhodné nejen pro stanovení PCDD/PCDF, ale i pro stanovení ostatních netěkavých sloučenin, jako například PCB podobných dioxinům (podrobnosti týkající se odběru a analýzy vzorků (viz ČSN EN 1948–4).

Metody vzorkování a analýzy polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů v odpadních plynech jsou do jisté míry charakteristické pro všechny toxické organické sloučeniny vyskytující se v heterogenních formách v aerosolech. PCDD a PCDF jsou v reálných aerosolech přítomny obvykle ve dvou fázích. Část analytů je podobně jako PAH sorbována na tuhých částicích aerosolu a část je přítomna v plynné fázi. Distribuce analytů mezi tyto systémy je dána především teplotou a složením matrice. Podobně jako pro stanovení ostatních složek heterogenních systémů sestává analýza z tří základních kroků – vzorkování, úprava vzorku (tj. izolace analytů a jejich zakoncetrování) a vlastní analýza. Pro vzorkování lze použít některou ze tří základních typů metod (ČSN EN 1948–1).

Při vzorkování analytů touto metodou lze použít několika modifikací této metody. Zahrnuje vždy použití filtrů ze skelných nebo z křemenných vláken tvaru extrakční patrony (thimble) a kondenzačního systému tvořeného spirálovým vodním chladičem a soustavou kondenzačních baněk.

Při použití všech metod je vzorek aerosolu odebírán izokineticky odběrovou vyhřívanou sondou. Vzorkovací tratě všech uvedených typů musí být před použitím velmi pečlivě extrahovány acetonem tak, aby neobsahovaly stopy analytů. Na druhé straně po ukončení vzorkování musí být celý postup extrakce zopakován, tentokrát za účelem kvantitativního vyjmutí analytů. Získaný extrakt se dále zpracovává, zpravidla pomocí chromatografických separačních metod. Cílem tohoto postupu je maximální zjednodušení matrice, která je použita k vlastní analýze. Vzorkovací procedura je velice pečlivě kontrolována pomocí standardních přídavků 13C značených vzorkovacích standardů. Těmito standardy se v množství uvedeném v tabulce 2 značkují (spikují) před začátkem vzorkování všechny pevné filtrační materiály.

Úprava vzorku spočívá především v izolaci analytů a odstranění rušivých látek, které obvykle doprovázejí v matrici vzorku sledovanou skupinu analytů. Separace se provádí využitím plynové chromatografie na vhodných kolonách. Výtěžnost jednotlivých 2,3,7,8-chlorosubstitu­ovaných PCDD/PCDF z extrakčních standardů v každém vzorku musí být v rozmezí 50 % až 130 % pro tetra- a hexachlorované kongenery, 40 % až 130 % pro hepta- a oktachlorované kongenery (ČSN EN 1948–2).

Stanovení PCDD a PCDF se provádí výlučně plynovou chromatografií ve spojení s hmotnostním detektorem. Minimálním požadavkem na použité zařízení je vysoké rozlišení (více než 10 000), které umožňuje použití všech značených standardů. Pro každý 2,3,7,8-chlorosubstituovaný kongener musí být zaznamenány alespoň dva ionty. To platí jak pro přirozený kongener, tak pro značený kongener. V současné době neexistuje chromatografická kolona, která by umožnila separaci všech 2,3,7,8-chlorosubstitu­ovaných kongenerů od všech ostatních kongenerů, které nejsou substituovány chlorem v polohách 2,3,7,8. Úplné separace může být dosaženo vícenásobnou analýzou vzorku na odlišných kolonách s různou polaritou.

Uvedené evropské normě odpovídá metoda zavedená US EPA Method 23 Dioxin and furan (Code of Federal Regulations US EPA 1999).

Instrumentální on-line metody stanovení

Instrumentální metody stanovení PCDD/PCDF dosud nebyly vyvinuty.

Literatura

  • Code of Federal Regulations, Title 40, 40CFR60 Standard of Performance for new stationary sources, 1999.
  • ČSN EN 1948–1 Stacionární zdroje emisí – Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF a dioxinům podobných PCB – Část 1: Vzorkování PCDD/PCDF, ČNI Praha 2006.
  • ČSN EN 1948–2 Stacionární zdroje emisí – Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF a dioxinům podobných PCB – Část 2: Extrakce a čištění PCDD/PCDF, ČNI Praha 2006.
  • ČSN EN 1948–3 Stacionární zdroje emisí – Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF a dioxinům podobných PCB – Část 3: Identifikace a stanovení PCDD/PCDF, ČNI Praha 2006.
  • ČSN EN 1948–4 Stacionární zdroje emisí – Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF a dioxinům podobných PCB – Část 4: Vzorkování a analýza PCB podobných dioxinům, ČNI Praha 2008.
  • Van den Berg, M. et al. Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for humans and wildlife. Environ Health Perspect, 106, 1998.

Metody měření znečišťujících látek v únicích do vody

Stanovení polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů

Zvláštní samostatnou skupinu nebezpečných organických chlorderivátů tvoří polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF) s různým počtem atomů chloru v molekule. Souhrnně se v literatuře hovoří o „dioxinech“. Jde o tricyklické aromatické sloučeniny, které jsou směsí různých derivátů (hovoří se o kongenerech). Existuje 75 kongenerů PCDD a 135 kongenerů PCDF, z nichž 17 má větší toxikologický význam. Dvanáct kongenerů PCB má obdobné toxikologické vlastnosti jako dioxiny a nazývají se proto „dioxin-like PCB“. Maximální počet atomů chloru v molekule dioxinů je osm. Do prostředí se dostávají jako vedlejší produkty při výrobě aromatických chlorderiváty, při chlorovém bělení papíru, při tepelných procesech v metalurgii a zejména jako produkty spalování organických odpadů obsahujících chlor (PVC). Mohou však být i původu přírodního, protože vznikají při lesních požárech při spalování dřeva. Jsou chemicky a biochemicky inertní a zvlášť odolné vůči vysokým teplotám (termicky se rozkládají teprve při teplotách vyšších než 1 200 °C).

Nejtoxičtější z dioxinů je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD), s koeficientem ekvivalentu toxicity 1,0, a pak všechny isomery se zachovanou substitucí v polohách 2,3,7,8. Celková toxicita směsi dioxinů se vyjadřuje ve formě ekvivaletního toxického množství 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxinu. Součin koncentrace každé sloučeniny a příslušného koeficientu ekvivalentu toxicity udává ekvivalent toxicity, označovaný obvykle značnou TEQ (toxicity equivalent). Dioxiny patří mezi nejjedovatější látky. Snižují imunitu organismu a mají teratogenní, embryotoxické, mutagenní a karcinogenní účinky. Biologicky a chemicky jsou poměrně stabilní.

Součet dioxinů a furanů se požaduje u odpadních vod ze spaloven odpadů (z čištění plynů), čímž se rozumí součet množství jednotlivých látek násobené koeficienty ekvivalentu toxicity (viz Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.).

Pro stanovení „dioxin-like“ PCB, dibenzodioxinů a dibenzofuranů je k dispozici následující norma:

  • ISO/FDIS 17858 Water quality – Determination of dioxin-like polychlorinated biphenyls – Method using gas chromatography/mass spectrometry. Návrh 2006. Zkratka FDIS znamená, že jde o konečný návrh normy.

Tato norma navrhuje metodu pro stanovení 12 „dioxin-like“ tetra- až heptachlorovaných PCB ve vodách, včetně vod odpadních, plynovou chromatografií s velkým rozlišením a s hmotnostní spektrometrickou detekcí s velkým rozlišením (metoda HRGC/HRMS). Metoda je sice optimalizována pro stanovení uvedené skupiny PCB, avšak lze ji použít i pro stanovení polychlorovaných dioxinů a polychlorovaných furanů, případně polychlorovaných naftalenů. Meze detekce závisí na přístrojovém vybavení a způsobu provedení a pohybují se od 10 pg/l do 50 pg/l. Zkoušené látky se nejprve extrahují rozpouštědlem, následuje zahušťování a několikanásobné čištění extraktu pro odstranění rušivých látek.

Pro stanovení 17 kongenerů PCDF a PCDD, které mají největší toxikologický význam, je k dispozici také metoda EPA:

  • U.S. EPA 1656 Tetra –through Octa-Chlorinated Dioxins and Furans by Isotope Dilution High Resolution Gas Chromatography/High Resolution Mass Spectrometry

Postupy pro stanovení PCDF a PCDD jsou instrumentálně, pracovně a finančně mimořádně náročné a proto stanovení těchto látek provádí jen omezený počet laboratoří (např. AXYS – Varilab, s.r.o. ve Vraném n/Vlt.).

Zdroje informací

  • ISO/FDIS 17858 Water quality – Determination of dioxin-like polychlorinated biphenyls – Method using gas chromatography/mass spectrometry. ISO Geneve 2006.
  • U.S. EPA 1656 Tetra –through Octa-Chlorinated Dioxins and Furans by Isotope Dilution High Resolution Gas Chromatography/High Resolution Mass Spectrometry

Metody EPA jsou dostupné na CD: EPA Methods and Guidance For Analysis of Water CD-ROM Version 2.0 United States Environmental Protection Agency Office of Water Washington, D.C 20460

Metody měření znečišťujících látek v únicích do půdy

V půdách jsou PCDD a PCDF imobilní a adsorbují se na půdní částice, v půdách se kumulují. Jejich degradace je velmi pomalá a jsou bioakumulativní. Koncentrace PCDD a PCDF se vyjadřují jako toxický ekvivalent TEQ, který vyjadřuje hodnotu koncentrace jednotlivých látek přepočtených na ekvivalentní množství 2,3,7,8-TCDD http://toxnet­.nlm.nih.gov/.

Standardizované metody stanovení

Obecný princip stanovení PCDD/PCDF v půdách vyžaduje specifické postupy. PCDDs a PCDFs jsou extrahovány ze vzorku vhodnou extrakční metodou toluenem, extrakty jsou dále přečištěny specifickými postupy klasickými čisticími metodami. Připravené extrakty musí být analyzovány metodou plynové chromatografie s vysokým rozlišením s hmotnostním detektorem (HRGC/LRMS, HRGC/HRMS).

  • U.S. EPA Method 8280A The analysis of polychlorinated dibenzo-p-dioxins and polychlorinated dibenzofurans by high resolution gas chromatography/low resolution mass spectrometry (HRGC/LRMS)

Metoda se používá ke kvalitativnímu i kvantitativnímu stanovení 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxinu (2,3,7,8-TCDD), 2,3,7,8-tetrachlordiben­zofuranu (2,3,7,8-TCDF) a 2,3,7,8-substituovaných penta-, hexa-, hepta- a oktachlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDDs) a dibenzofuranů (PCDFs) v různých matricích včetně půd. Metoda vyžaduje pro analýzu extraktu použití vysokorozlišovací plynové chromatografie HRGC (high resolution gas chromatography) a nízkorozlišovací hmotnostní spektrometrie LRMS (low resolution mass spektrometry). Extrakty musí být přečištěny specifickým postupem. Při této metodě se zjišťuje 2,3,7,8-TCDD TEFs (toxicity equivalency factor) podle metodiky U.S. EPA (U.S. EPA 625/3–89/016). Tato metoda zahrnuje postupy pro výpočet celkové koncentrace kongenerů PCDD a PCDF se stejným stupněm chlorace. Separace všech možných 210 kongenerů není za těchto podmínek možná. Vzorek je spikován vhodným vnitřním standardem a extrahován toluenem za použití kombinace metod Soxhletovy extrakce a Dean-Starkova přístroje pro zachycení vody. Může být použita také U.S. EPA Method 3545 (tlaková extrakce rozpouštědlem) nebo U.S. EPA Method 3546 (mikrovlnná extrakce). Do extraktu je přidán 37Cl4-l 2,3,7,8-TCDD pro zjišťování účinnosti čistících procesů. Čištění zahrnuje acidobazické vypírání a gelovou permeační chromatografii, čištění na alumině, silikagelu, Florisilu, případně na aktivním uhlí (Celite 545). Po vyčištění je extrakt odpařen téměř dosucha. Před vlastní chromatografickou analýzou (HRGC/LRMS) je do připraveného extraktu přidán vnitřní standard a vzorek je analyzován. Analýza probíhá v SIM modu, monitorováním vybraných iontů. Identifikace hlavních složek je dána retenčními časy a srovnáním se standardem. Separace některých kongenerů nemůže být dosaženo analýzou na jedné chromatografické koloně, doporučuje se používání DB-5 a SP-2331 (nebo ekvivalentní). Analýza může být provedena pouze po nastavení kritérií pro retenční časy, identifikaci píků, poměr šum/signál, a poměry iontových odezev. TEQ (toxicity equivalent concentration) je počítána na základě mezinárodně uznávaných ekvivalentních faktorů toxicity TEFs (toxicity equivalence factor). Plynový chromatograf musí být vybaven nástřikovým prostorem splitless nebo on-column, kolony musí být pouze kapilární. Používá se buď jedna kolona nebo duální systém.

  • U.S. EPA Method 8290 Polychlo­rinated dibenzodioxins (PCDDs) and polychlorinated dibenzofurans (PCDFs) by high resolution gas chromatography/high resolution mass spectrometry (HRGC/HRMS)

Metoda popisuje postup kvalitativního a kvantitativního stanovení polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDDs, tetra- až okta- homologů) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDFs, tetra- až okta-homologů) v různých matricích. Metoda vyžaduje vysokorozlišovací plynovou chromatografii s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií (HRGC/HRMS). Metoda obsahuje specifické extrakční a čisticí postupy. Vzorek půdy je před extrakcí spikován určitým množstvím izotopicky značených (13C12) zástupců PCDDs/PCDFs. Extrakce je v případě půd prováděna metodou Soxhletovy extrakce toluenem. Může být také použita metoda používající Soxhlet/Dean Starkův extrakční systém, případně metody U.S. EPA Methods 3545, 3546 (tlaková extrakce rozpouštědlem, mikrovlnná extrakce). Extrakty procházejí acidobazickým čištěním, následuje čištění sloupcovou chromatografií na alumině, silikagelu a aktivovaném uhlí. Konečný extrakt je spikován 13C12-1,2,3,4-TCDD a 13C12-1,2,3,7,8,9-HxCDD, pro určení výtěžnosti tetra- a pentachlorovaných PCDDs/PCDFs a v druhém případě pro určení výtěžnosti hexa-, hepta- a oktachlorovaných PCDDs/ PCDFs. Alikvót extraktu je nastříknut do HRGC/HRMS a je analyzován v SIM modu (selected ion monitoring). Identifikace vybraných kongenerů se provádí na základě přesného určení retenčního času a kvantifikace dvou nejintenzivnějších iontů v oblasti molekulových iontů. Zbývající kongenery, pro které nejsou dostupné vnitřní standardy, jsou identifikovány, jestliže jejich relativní odezvy jsou v určených retenčních oknech zjištěných z rutinních kalibrací, a rovněž na základě nejintenzivnějších iontů v okolí molekulových iontů.

  • U.S. EPA Method 4025 Screening for polychlorinated dibenzodioxins and polychlorinated dibenzofurans (PCDD/Fs) by Immunoassay

Tato metoda je používána pro analýzu PCDD/PCDF v půdách při obsahu nad 500 pg.g-1. Postup využívá princip enzymových reakcí (EIA) s komerčně dostupnou testovací sadou obsahující polyklonální protilátku specifickou pro PCDD/PCDFs. Testovací sada je navržena pro screening vzorku tak, aby odpovídala jejich toxickým ekvivalentním koncentracím (TEQ). Test reaguje především na kongenery s vysokou hodnotou toxických ekvivalentních faktorů (TEF – Toxicity Equivalent Factor). Výsledkem stanovení je suma individuálních odezev kongenerů. Tato odezva koreluje s TEQ protože immunoassay reakční profil koreluje s hodnotami TEF.

  • U.S. EPA Method 4430 Screening for polychlorinated dibenzo-p-dioxins and furans (PCDD/Fs) by aryl hydrocarbon-receptor PCR assay

Metoda popisuje postup pro screening polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/Fs) v sedimentech a půdách. Metoda využívá komerčně dostupný AhR-PCR test.

  • U.S. EPA Method 4435 Method for toxic equivalents (TEQS) determinations for Dioxin-like chemical activity with the CALUX® bioassay

Metoda je bioanalytickým screeningovým postupem pro stanovení chemických látek dioxinového typu v půdách a sedimentech. Je založena na schopnosti dioxinu a podobných sloučenin aktivovat Ah-receptor (AhR), bílkovinu, která je odpovědná za projevení se toxických a biologických účinků těchto látek. Měření úrovně aktivace exprese genů závislé na AhR-receptoru chemickými sloučeninami nebo extrakty obsahujícími tyto sloučeniny poskytuje prostředek, jak stanovit toxický potenciál těchto látek nebo extraktů vyjádřený jako toxický ekvivalent (TEQs).

  • CEN/TC BT/TF 151 Soils, sludges and treated biowaste — Determination of dioxines and furans and dioxin-like polychlorinated biphenyls by gas chromatography with high resolution mass spectrometry (GC/HRMS)

Tato evropská norma specifikuje metodu pro kvantitativní stanovení 17 dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů substituovaných chlorem v poloze 2,3,7,8 a polychlorovaných bifenylů v půdách, kalech a bioodpadech za použití čisticích metod na principu kapalinové chromatografie a analýzy metodou plynové chromatografie s detekcí hmotnostním detektorem s vysokým rozlišením. Detekční limit metody záleží na typu vzorku, na typu použitého přístroje a kvalitě chemikálií pro extrakci vzorků a čištění extraktů. Jsou-li dodrženy podmínky této normy, mělo by být dosaženo detekčního limitu 1 ng.kg-1.

Metoda je založena na principu plynové chromatografie s hmotnostní detekcí kombinovanou s izotopovou zřeďovací metodou, které umožňují separaci zmíněných látek. Metoda vyžaduje použití izotopově značených standardů. Vzorkování by mělo být provedeno podle CSS99031–32 a 99057–60. Extrakce jmenovaných látek je provedena toluenem za použití Soxhletovy metody, přípustné je použití i jiných rozpouštědel a jiné metody, např. extrakce za použití zvýšeného tlaku. Čištění extraktů musí zakoncentrovat PCDD/PCDF a PCB a musí odstranit nežádoucí interference. Obvykle se používá kombinace dvou a více čisticích metod. Mezi doporučené metody patří gelová permeační chromatografie, vícevrstvá kolonová technika, která zahrnuje skleněnou kolonu naplněnou křemenem s různým stupněm aktivity a s různou modifikací povrchu. Další metodou je čištění koncentrovanou kyselinou sírovou, aktivním uhlím, aluminou (Al2O3), případně s práškovou mědí pro odstranění síry z extraktu. Vyčištěný extrakt musí být zakoncentrován za použití vhodné metody (proudem dusíku, rotační vakuovou odparkou, Kudrna-Danishovým koncentrátorem apod.). Vlastní chromatografická analýza musí být provedena na přístroji s vysokým rozlišením 9 000 – 11 000. MS detektor musí pracovat v MID modu (multiple ion detection). Metoda není ještě validována.

Extrakční metody

  • ISO 14507:2005 Soil quality – Pretreatment of samples for determination of organic contaminants

Mezinárodní norma specifikuje 3 metody předúpravy vzorků půd v laboratoři před vlastním stanovením organických polutantů. Jsou zde uvedeny postupy s ohledem na chemický charakter stanovovaných látek: těkavé organické látky, polotěkavé organické látky – matrice obsahuje částice větší než 2 mm pa, má heterogenní distribuci kontaminantu v matrici, stanovení stabilních organických látek, velikost půdních částic je < 2 mm a polutanty jsou homogenně rozšířeny v matrici. Organické látky, které jsou stabilní, mohou být připraveny pro analýzu podle ISO 11464.

  • ASTM D5369 – 93(2008)e1 ASTM D5369 – 93(2008)e1 Standard Practice for Extraction of Solid Waste Samples for Chemical Analysis Using Soxhlet Extraction

Je obecnou metodou pro extrakci organických látek z půd, sedimentů, kalů a jemnozrnných odpadů pomocí rozpouštědel. Metoda se používá pro určení celkového extrahovatelného obsahu (TSEC) – Soxhletova extrakce se uplatňuje hlavně při analýzách směsí (půdy/odpady), které vytváří emulze při přímém použití rozpouštědel. Pro organochlorové insekticidy se používá směs aceton/hexan (1:1).

  • U.S. EPA Method 3540 Soxhlet extraction

Extrakční metoda je vhodná pro extrakci netěkavých a polotěkavých analytů z pevných vzorků jako jsou půdy, odpady a kaly. Při extrakci je vzorek v těsném kontaktu s extrahujícím rozpouštědlem. Vzorek je smíchán s bezvodým síranem sodným a vložen do extrakční patrony, a dále extrahován v Soxhletově aparatuře vhodným rozpouštědlem. Extrakt je vysušen, zakoncentrován a připraven k dalšímu použití buď k přečištění, nebo přímé analýze.

  • U.S. EPA Method 3541 Automatic Soxhlet extraction

Podobně jako v předchozím v případě se jedná o metodu vhodnou k extrakci netěkavých a polotěkavých látek z pevných vzorků, včetně půdních vzorků. Metoda využívá komerčně dostupné zařízení. Extrakce analytů je rychlejší ve srovnání s klasickou Soxhletovou metodou. Odlišnost spočívá mimo jiné v tom, že na počátku extrakce je vzorek v patroně umístěn do vařícího rozpouštědla, po určité době je vzorek vytažen nad hladinu rozpouštědla a je promýván kondenzujícím rozpouštědlem, které s sebou unáší extrahované analyty. Po extrakci je rozpouštědlo odpařeno na požadované množství a extrakt je použit k analýze.

  • U.S. EPA Method 3545 Pressurized fluid extraction – zrychlená automatická extrakce

Metoda se používá pro extrakci ve vodě nerozpustných nebo velmi málo rozpustných organických látek z půd, sedimentů, kalů a odpadních materiálů. Extrakce probíhá za vyšších teplot (100 – 180 °C) a vyšších tlaků (1 500 – 2 000 psi). Zvýšená teplota i tlak během extrakce umožňují provést extrakci při nižší spotřebě rozpouštědla a za kratší dobu než klasická Soxhletova extrakce. Vzorek je po úpravě vložen do extrakční cely, která je zahřátá na požadovanou teplotu a v systému je zvýšen tlak. Analyty jsou vyextrahovány během 5 – 10 min. Výběr rozpouštědla je důležitý s ohledem na vlastnosti extrahovaných složek.

  • U.S. EPA Method 3546 Microwave extraction

Metoda se používá pro extrakci ve vodě nerozpustných nebo velmi málo rozpustných organických látek z půd, sedimentů, kalů a odpadních materiálů. Extrakce probíhá v komerčně dostupných zařízeních. Zařízení využívá mikrovlnného záření k ohřevu vzorku na vyšší teplotu (100 – 115 °C), a zároveň ke zvýšení tlaku v uzavřeném systému (50 – 175 psi), který obsahuje vzorek a vhodné rozpouštědlo. Spotřeba rozpouštědla při mikrovlnné extrakci je nižší a extrakce probíhá rychleji než v případě klasické Soxhletovy extrakce.