Isoproturon

Isoproturon

Číslo CAS – 34123–59–6

Metody měření znečišťujících látek v únicích do vody

Stanovení isoproturonu

Diuron a isoproturon patří do skupiny herbicidů na bázi aromatických karbamátů a močovin. Diuron je chemicky dichlorfenyl-1,1-dimethylmočovina sumárního vzorce C9H10Cl2N2O. Používá se jako neselektivní herbicid. V prostředí přetrvává poměrně dlouho. V ČR se nevyrábí. Isoproturon je chemicky 3-(4-isopropylfenyl)-1,1-simethylmočovina sumárního vzorce C12H18N2O, který na rozdíl od diuronu neobsahuje organicky vázaný chlor. Patří mezi selektivní herbicidy používaný při pěstování obilovin a máku.

Pro stanovení diuronu a isoproturonu lze použít následující analytické metody:

  • ČSN EN ISO 11369 (75 7577) Jakost vod – Stanovení vybraných herbicidů – Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV detekcí po extrakci do tuhé fáze (SPE). Datum vydání: Listopad 1998.

Norma určuje metodu stanovení organických herbicidů vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s detekcí v UV oblasti spektra, po extrakci kapalina/tuhá látka (SPE). Sorbentem jsou materiály obsahující C18. Vybrané herbicidy lze stanovit s mezní hodnotou 0,1 µg/l, kterou lze za určitých pracovních podmínek posunout na 0,05 µg/l.

  • Standard Methods for the Examination of Water and Wastewater. Vydání 21. APHA, AWWA a WEF, Washington 2005.

V amerických standardních metodách není specificky pro diuron a isoproturon uvedena analytická metoda.

Pro toto stanovení je k dispozici také norma U.S. EPA

  • U.S. EPA 632 The Determination of Carbamate and Urea Pesticides in Municipal and Industrial Wastewater

Zdroje informací

  • ČSN EN ISO 11369 (75 7577) Jakost vod – Stanovení vybraných herbicidů – Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV detekcí po extrakci do tuhé fáze (SPE). ČNI Praha 1998.
  • Standard Methods for the Examination of Water and Wastewater. Vydání 21. APHA, AWWA a WEF, Washington 2005.
  • U.S. EPA 632 The Determination of Carbamate and Urea Pesticides in Municipal and Industrial Wastewater

Metody EPA jsou dostupné na CD: EPA Methods and Guidance For Analysis of Water CD-ROM Version 2.0 United States Environmental Protection Agency Office of Water Washington, D.C. 20460

Metody měření znečišťujících látek v únicích do půdy

Standardizované metody stanovení

CIPAC (Collaborative International Pesticides Analytical Council) je neziskovou organizací zaměřenou na přípravu mezinárodních standardů pro analýzu pesticidů a fyzikálně-chemických metod, zajišťuje mezilaboratorní programy pro standardizaci těchto metod. Metody jsou navrhovány organizacemi a testovány laboratořemi na celém světě. Po verifikaci metody je zveřejněna v CIPAC Handbook a v CIPAC Publication http://www.ci­pac.org/index­.htm.

Metoda pro stanovení isoproturonu je uvedena v CIPAC Handbooks – 1 (1970), 1A (1980), 1B (1983), 1C (1985) and ID (1988), CIPAC Proceedings 1980 and 1981. Lze ji získat z Black Bear Press Limited, King´s Hedges Road, Cambridge CB4 2PQ,Velká Británie. Metody jsou používány v rámci FAO. Proposed Draft Revision of the List of Methods for Pesticide Residue Analysis. Joint FAO/WHO Food Standards Programme FAO. Ve zprávě FAO/WHO Food Standard Programme byla připravena zpráva Codex Alimentarius Commision CL2005/52 – PR z prosince 2005, která uvádí, že pro stanovení pesticidů se používají metody podle AOAC International. AOC International slučuje následující metodiky: Pesticide Analytical Manual, Food and Drug Administration, USA; Manual of Pesticide Residue Analysis, Deutsche Forschungsgeme­inschaft (German or English edition); or Analytical Methods for Residues of Pesticides Inspectorate for Health Protection of the Netherlands. Většina metod je zaměřena na stanovení pesticidů pomocí GC nebo v případě karbamátů technikou HPLC s fluorescenčním detektorem.

  • AOAC International, 85 (2): 375–383 (2002). Metoda využívající při fázové extrakci kopolymer styryldivinyl­benzen. HPLC s detektorem s diodovým polem (Diode Array Detector – DAD)

Nestandardizované metody stanovení

  • Agrawal O., Das J.V.; Gupta V.K. (1998): Spectrophotometric determination of isoproturon using p-aminoacetophenone and its application in environmental and biological samples. Talanta, V.46, No.4, 501–505(5).
  • Jiménez J.J., Bernal J. L., Del Nozal M., Martín M.T. (2000): Use of a Particle Beam Interface Combined with Mass Spectrometry/Ne­gative Chemical Ionization to Determine Polar Herbicide Residues in Soil by Liquid Chromatography. Journal of AOAC International. V.83, No. 3, 756–761.

Použití hmotnostní spektrometrie s negativní chemickou ionizací (MS/NCl) v kombinaci s monitorováním selektivních iontů dovoluje selektivní určování polárních a termicky nestabilních herbicidů v půdách. Článek popisuje různé procedury extrakce a kalibrace.

  • Klöppel H., Haider J., Hoffmann C., Lüttecke B. (1992): Simultaneous determination of the herbicides isoproturon, dichlorprop-p and bifenox in soils using RP-HPLC. Fresenius Journal of Analytical Chemistry. V.344, 42–46.

Autoři popisují rychlou metodu pro simultánní sledování isoproturonu, dichlorprop-p, bifenoxu a jejich významných metabolitů. Herbicidy se významně liší fyzikálně-chemickými vlastnostmi. Extrakce je prováděna CH2Cl2, C2H5OH a acetonem s následnou izokratickou HPLC. Mez detekce je 0,03 mg/kg sušiny. Optimalizací čistící metodiky lze mez detekce snížit až na 0,003 mg/kg sušiny.

  • Hillenbrand T., Marscheider-Weidemann F., Strauch M. (2007): Emissionsminderung für prioritäre und prioritäre gefährliche Stoffe der Wasserrahmenrichtli­nie-Stoffdatenblätter. Umweltforschun­gsplan des Bundesministeriums für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit, Berlin. Forschungsbericht 203 21 280, UBA-FB 001011.

Isoproturon se stanovuje extrakcí na pevné fázi a následně chromatograficky GC/MS, mez detekce je 0,01 μg/l.

  • Manisanka P., Selvanathan G., Vedhi C. (2006): Determination of pesticides using heteropolyacid montmorillonite clay-modified electrode with surfactant. Talanta, V.68, 686–692.

Bylo sledováno redoxní chování 3 pesticidů, zejména isoproturonu, carbendazimu a methyl parathionu. Byla použita elektroda naplněna heteropolyacidním montmorillonitem v prostředí povrchově aktivní látky cetyl trimethyl ammonium bromidu. Roztok 0,1M H2SO4 v 50% vodném roztoku alkoholu byl definován jako vhodné prostředí pro elektroanalýzu. Isoproturon vytváří velmi dobře rozlišitelný oxidační pík při hodnotě okolo 1,2 V. Přítomnost povrchově aktivní látky zvyšuje intenzitu píku, čímž se zvyšuje účinnost stripovacího voltametrického procesu.

  • Molins C., Hogendoorn E.A., Dijkman E., Heusinkveld A.G., Baumann R.A. (2000): Determination of linuron and related compounds in soil by microwave-assisted solvent extraction and reversed-phase liquid chromatography with UV-detection. Journal of Chromatography, V.869, No.1–2, 487–496.

Kombinace mikrovlnného rozkladu a extrakce rozpouštědlem (MASE) s reverzní HPLC (RHPLC) s UV-detekcí byla testována pro stanovení monuronu, monolinuronu, isoproturonu, diuronu a linuronu. Kritickým parametrem pro MASE je obsah vody v půdě. Metoda byla optimalizována pro půdy s obsahem 0,4 – 16,7 % uhlíku.

  • Pérez S., Baudín-Garciá M., Tadeo J.L. (1991): Determination of chloroturon, isoproturon and metoxuron in soil by GLC-NPD and confirmation using GLC-MS. Fresenius Journal of Analytical Chemistry, V.339, 413–416.

Půdy jsou extrahovány s metanolem, rozpouštědlo je následně odpařeno, zbytek je rozpuštěn v hexanu a analyzován plynovou chromatografií. Alikvotní část extraktu byla přes noc ethylována s EtI, NaH. Jako rozpouštědlo byl použit Me2SO. Směs byla hydrolyzována, ethylované složky byly extrahovány hexanem a stanoveny GLC-NPD s využitím křemíkové kapilární kolony BP-5.

  • Evropská komise, Health & consumer protection directorate – general. Review report for the active substance isoproturon. SANCO/3045/99-final. 12 March 2002.

Uvádí přehled metod pro stanovení isoproturonu, které nebyly většinou publikovány a byly vypracovány v rámci výroby ve firmě HOECHST.

  • Reynaud R., Cousin J. (1994): Technical isoproturon – HPLC determination of RPA 406350 and RPA 408743. Vlastník metody: RPA, nepublikováno. CH-96–00955,
  • Royer A., LeBrun G. (1999): Development and validation of a method of analysis for the determination of monomethyl isoproturon in soils. 446818. MET2000–121,
  • Wrede A. (1995): Residue analysis of isoproturon in irrigation and drainage water and soil samples. Unpublished report from AgrEvo. Internal Hoechst Ref. No. A55919 ze dne 19.12.1995, MET9600183,
  • Zimmermann U.J. (2000): Enforcement method and validation for soil by GC. Ispoproturon (AE F016410). Document No.: C009023. MET 2000–409. Zpráva číslo WA1004278 ze dne 09.08.2000.