Halony

Halony

Metody měření znečišťujících látek v únicích do ovzduší

Stanovení halonů

Halony jsou skleníkové plyny unikající do ovzduší především z protipožárních systémů a při jejich použití při sterilizaci půdy či ve fungicidních přípravcích. Halony nepředstavují velké riziko pro ozonovou vrstvu, avšak přestože jejich obsah v ovzduší není v porovnání s ostatními skleníkovými plyny příliš vysoký (jednotky nl/m3), jejich absorbance IČ záření z nich činí významné skleníkové plyny.

V důsledku různých regulačních opatření v posledních letech vyvstala potřeba identifikace a stanovení jednotlivých analytů tohoto souboru látek. S ohledem na své chemické a fyzikální vlastnosti jde o látky, jejichž stanovení je poměrně obtížné a není předmětem žádné z norem (EN, ISO) či normovaných metod pro analýzu odpadních plynů (US EPA apod.). V odpadních plynech se vyskytují v rozsahu jednotek až desítek mg/m3 a ve volném ovzduší v jednotkách až desítkách nanogramů na metr krychlový.

Manuální metody stanovení

Pro stanovení halonů ve venkovním ovzduší se používá metody založené na záchytu těchto látek v kanistrech z korozivzdorné oceli s následnou termickou desorpcí a stanovením plynovou chromatografií s různými typy detektorů (GC-MD) Method TO-14A Determination of volatile organic compounds (VOCs) in ambient air using specially prepared canisters with subsequent analysis by gas chromatography (Compendium of methods for Organic Compounds US EPA 1999).

Pro stanovení halonů ve venkovním ovzduší se používá metody založené na záchytu těchto látek v kanistrech z korozivzdorné oceli s následnou termickou desorpcí a stanovením plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem (GC-MS) Method TO-15 Determination of volatile organic compounds (VOCs) in air collected in specially-prepared canisters and analyzed by gas chromatography/mass spectrometry (GC/MS) (Compendium of methods for Organic Compounds US EPA 1999).

Pro stanovení halonů v pracovním ovzduší se používá manuální metody založené na záchytu těchto látek ve dvojici sorpčních trubic naplněných aktivním uhlím s následnou extrakcí analytů sirouhlíkem a jejich stanovením plynovou chromatografií s polární stacionární fází Chromosorb WHP a atomovým emisním detektorem (GC-AED) používanou pro stanovení CH3Br v pracovním ovzduší v rozsahu 33 μg bromu až 2,69 mg bromu na vzorek (NIOSH method 2520 1994).

Instrumentální on-line metody stanovení

Instrumentální metody stanovení halonů využívají s ohledem na poměrně velké hodnoty absorpčních koeficientů v převážné míře infračervené absorpční spektrometrie. Kromě uvedených metod lze použít rovněž metody FTIR spektrometrie, např. Method 320 Measurement of vapor phase organic and inorganic emissions by extractive Fourier transform infrared (FTIR) spectroscopy (Code of Federal Regulations US EPA 1999). Jedná se o spolehlivou metodu stanovení, kterou lze on-line sledovat současně celou řadu halonů vedle sebe.

Této metodě odpovídá postup určený pro analýzu pracovního ovzduší (NIOSH method 3800 1994).

Normované metody stanovení

Pro stanovení halonů v odpadních plynech ze stacionárních zdrojů neexistují normované metody stanovení.

Literatura

  • Code of Federal Regulations, Title 40, 40CFR60 Standard of Performance for new stationary sources, 1999.
  • Compendium of methods for the determination of toxic organic compounds in ambient air – second edition, US EPA 1999.
  • NIOSH method 2520 Methyl bromide, Manual of Analytical Methods (NMAM), 4. vydání 1994.
  • NIOSH method 3800, Organic and inorganic gases by extractive FTIR spectrometry, Manual of Analytical Methods (NMAM), 4. vydání 1994.