IRZ - Integrovaný registr znečišťování

::: Metody měření
Vyhledat na stránkách:  Jak vyhledávat... 

Metody měření

Základní informace
Informace o metodách měření byly čerpány z podkladů, které pro Ministerstvo životního prostředí vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze v roce 2007 (doc. Ing. František Skácel, CSc., Ing. Viktor Tekáč, Ph.D.: Přehled metod měření a identifikace látek sledovaných podle Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek v únicích do ovzduší) a společnosti HYDROPROJEKT CZ a.s. (Ing. Lenka Fremrová, prof. Ing. Pavel Pitter, DrSc., Ing. Eva Břízová, CSc., Ing. Pavel Franče, CSc.: Přehled metod měření a identifikace látek sledovaných podle Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek v únicích do vody).

Upozornění
Na těchto stránkách jsou k dispozici soubory ke stažení, jejichž majitelem je Ministerstvo životního prostředí ČR. Soubory je možné zdarma stahovat, využívat a rozšiřovat pro nekomerční účely (vždy s uvedením zdroje informací). Ministerstvo životního prostředí žádá, aby bylo informováno o nekomerčním využití zde uvedených informací. Pro komerční šíření je nezbytně nutný písemný souhlas Ministerstva životního prostředí.

Metody měření a identifikace znečišťujících látek v únicích do ovzduší

Informace u jednotlivých látek obsahují postupy manuálních, instrumentálních a normovaných metod analýzy. V odstavcích věnovaných normovaným postupům jsou uváděny evropské normované referenční metody (NRM) pro analýzu odpadních plynů, evropské normované metody (CEN) pro analýzu odpadních plynů, mezinárodní normované metody (ISO) pro analýzu odpadních plynů, evropské normované referenční metody (NRM) pro analýzu volného ovzduší, evropské normované metody (CEN) pro analýzu volného ovzduší, mezinárodní normované metody (ISO) pro analýzu volného ovzduší, normované metody Agentury pro ochranu životního prostředí USA (US EPA) pro analýzu volného ovzduší, normované metody Národního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (US NIOSH) pro analýzu pracovního ovzduší.

Skladba a zastoupení jednotlivých metod závisí na existenci vhodné evropské či mezinárodní normované referenční metody pro analýzu odpadních plynů, popř. existenci jiné vhodné normované metodiky. V případě potřeby je přehled doplněn literárními odkazy na metody nenormované.

Následující kapitoly poskytují minimum znalostí pro studium příslušných norem, přípravu, provedení a vyhodnocení analýzy a zpracování výsledků nezbytných pro splnění požadavků plynoucích z IRZ a současně i zákona o ovzduší a příslušných prováděcích předpisů a dalších legislativních norem.

Všeobecné informace

Úvod do problematiky metod měření látek v ovzduší a pojmosloví z této oblasti naleznete zde

Instrumentace měření emisí

Kapitola obsahuje základy instrumentace odběru, úpravy a analýzy vzorku plynu především metodami extraktivní analýzy, konfigurací vzorkovací tratě a popisem jednotlivých součástí trati.

Zahrnuje metody měření stavových veličin plynných směsí a průtoku odpadního plynu potrubím, stručný popis základních analytických měřicích metod, postupů kalibrace za použití standardních materiálů a seznámení s metodami vyjadřování složení plynných směsí. Tyto informace naleznete zde

Výpočty

Základní informace o výpočtech hmotnostní koncentrace, hmotnostního toku, měrných výrobních emisí a dalších fyzikálně-chemických výpočtech v oblasti měření emisí stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší naleznete zde

Metody měření a identifikace znečišťujících látek v únicích do vody

Informace u jednotlivých látek obsahují přehled norem dostupných pro analýzu znečišťujících látek ve vodách. Zahrnuje jednak evropské a mezinárodní normy, zavedené do soustavy ČSN jako normy ČSN EN, ČSN ISO, popřípadě ČSN EN ISO, a dále národní normy, tj. české technické normy (ČSN) a odvětvové technické normy vodního hospodářství (TNV). Jsou zde uvedeny také americké standardní metody, metody US EPA a další literatura.

Problematika odběru vzorků vod a kalů

Správný odběr vzorků vod a kalů je nezbytnou podmínkou, aby výsledky odpovídaly jejich skutečnému složení. Stručné informace o této problematice naleznete zde

Zjednodušené měřicí metody pro identifikaci znečišťujících látek ve vodách

V některých případech může být výhodnější použít jednodušší, rychlejší a často i ekonomičtější metody za předpokladu, že je dodržena legislativa a pokud jsou dodrženy stanovené zásady. V těchto případech se hovoří o komerčních soupravách, kterými lze za určitých podmínek dosáhnout rovněž spolehlivých výsledků (hovoří se také o mobilní analytice). Více informací naleznete zde

Metody měření a identifikace znečišťujících látek

Název látky Číslo CAS Ovzduší Voda
1,1,1-trichlorethan 71–55–6 pdf  
1,1,2,2-tetrachlorethan 79–34–5 pdf  
1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH) 608–73–1 pdf pdf
1,2-dichlorethan (DCE) 107–06–2 pdf pdf
alachlor 5972–60–8   pdf
aldrin 309–00–2 pdf pdf
amoniak (NH3) 7664–41–7 pdf  
anthracen 120–12–7 pdf pdf
arsen a sloučeniny (jako As) 7440–38–2 pdf pdf
atrazin 1912–24–9   pdf
azbest 1332–21–4 pdf pdf
benzen 71–43–2 pdf pdf
bromované difenylethery (PBDE) -   pdf
celkový dusík -   pdf
celkový fosfor -   pdf
celkový organický uhlík (TOC) (jako celkové C nebo COD/3) -   pdf
chlor a anorganické sloučeniny (jako HCl) - pdf  
chloralkany (C10–13) 85535–84–8   pdf
chlordan 57–74–9 pdf pdf
chlordecon 143–50–0 pdf pdf
chlorfenvinfos 7440–66–6   pdf
chloridy (jako celkové Cl) -   pdf
chlorofluorou­hlovodíky (CFC) - pdf  
chlorpyrifos 1330–20–7   pdf
chrom a sloučeniny (jako Cr) 7440–47–3 pdf pdf
DDT 50–29–3 pdf pdf
di-(2-ethyl hexyl)ftalát (DEHP) 117–81–7 pdf pdf
dichlormethan (DCM) 75–09–2 pdf pdf
dieldrin 60–57–1 pdf pdf
diuron 330–54–1   pdf
endosíran 115–29–7   pdf
endrin 72–20–8 pdf pdf
ethylbenzen 100–41–4   pdf
ethylenoxid 75–21–8 pdf pdf
fenoly (jako celkové C) 108–95–2   pdf
fluor a anorganické sloučeniny (jako HF) - pdf  
fluorid sírový (SF6) 2551–62–4 pdf  
fluoridy (jako celkové F) -   pdf
fluorované uhlovodíky (HFC) - pdf  
formaldehyd 50–00–0 pdf  
halogenované organické sloučeniny (jako AOX) -   pdf
halony - pdf  
heptachlor 76–44–8 pdf pdf
hexabrombifenyl 36355–1–8 pdf  
hexachlorbenzen (HCB) 118–74–1 pdf pdf
hexachlorbutadien (HCBD) 87–68–3   pdf
hydrochloroflu­orouhlovodíky (HCFC) - pdf  
isoproturon 1330–20–7   pdf
kadmium a sloučeniny (jako Cd) 7440–43–9 pdf pdf
kyanovodík (HCN) 74–90–8 pdf  
lindan 58–89–9 pdf  
methan (CH4) 74–82–8 pdf  
mirex 2385–85–5 pdf pdf
měď a sloučeniny (jako Cu) 7440–02–0 pdf pdf
naftalen 91–20–3 pdf pdf
nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) - pdf  
nikl a sloučeniny (jako Ni) 7440–02–0 pdf pdf
olovo a sloučeniny (jako Pb) 7439–92–1 pdf pdf
oxid dusný (N2O) 10024–97–2 pdf  
oxid uhelnatý (CO) 630–08–0 pdf  
oxid uhličitý (CO2) 124–38–9 pdf  
oxidy dusíku (NOx/NO2) - pdf  
oxidy síry (SOx/SO2) - pdf  
PCDD + PCDF (dioxiny +furany) (jako TEQ) pdf pdf
pentachlorbenzen 608–93–5 pdf pdf
pentachlorfenol (PCP) 87–86–5 pdf pdf
perfluorouhlo­vodíky (PFC) - pdf  
polychlorované bifenyly (PCB) 1336–36–3 pdf  
polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)b/ - pdf pdf
polétavý prach (PM10) - pdf  
rtuť a sloučeniny (jako Hg) 7439–97–6 pdf pdf
simazin 122–34–9   pdf
styren 100–42–5 pdf  
tetrachlorethylen (PER) 127–18–4 pdf  
tetrachlormethan (TCM) 56–23–5 pdf  
toluen 108–88–3   pdf
toxafen 8001–35–2 pdf pdf
tributylcín a sloučeniny 36643–28–4   pdf
trichlorbenzeny (TCBs) 12002–48–1 pdf  
trichlorethylen 79–01–6 pdf  
trichlormethan 67–66–3 pdf  
trifenylcín a sloučeniny 76–87–9   pdf
trifluralin 1582–09–8   pdf
vinylchlorid 75–01–4 pdf pdf
xyleny 1330–20–7   pdf
zinek a sloučeniny (jako Zn) 7440–66–6 pdf pdf