Alachlor

Látka: Alachlor

Alachlor
další názvy 2-chlor-N-(2,6-diethylfenyl)-N-(methoxymethyl)a­cetamid; 2',6'-diethyl-N-(methoxymethyl)chlo­racetanilid; Alanex; Lasso; metachlor; CP 50144; Lazo; Microtech; Pillarzo a další
číslo CAS 15972–60–8
chemický vzorec C14H20ClNO2
prahová hodnota pro úniky
do ovzduší (kg/rok) -
do vody (kg/rok) 1
do půdy (kg/rok) 1
prahová hodnota pro přenosy
v odpadních vodách (kg/rok) 1
v odpadech (kg/rok)
rizikové složky životního prostředí voda
věty R
R22 Zdraví škodlivý při požití.
R40 Možné nebezpečí nevratných účinků.
R43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží.
R50/53 Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.
věty S
S1/2 Uchovávejte mimo dosah dětí.
S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice.
S46 Při požití okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení.
S60 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy.
S61 Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení.

Základní charakteristika

Alachlor patří mezi acetanilidové herbicidy. Je to bílá krystalická látka bez zápachu. Taje při 39,5 – 41,5 ºC. Je hořlavý a působí korozívně na ocel. Rozpouští se v acetonu, benzenu, chloroformu, ethanolu, etheru a dalších organických rozpouštědlech. Rozpustnost ve vodě při 25 ºC činí 242 mg.l-1. Může se vyskytovat ve formě emulgovatelných koncentrátů, granulí, smáčivých prášků nebo v podobě kapslí. Při použití se může kombinovat s glyfosfátem nebo atrazinem. Struktura molekuly alachloru je uvedena na Obr. 1.

Obr. 1. Struktura alachloru

Obr. 1. Struktura alachloru

Použití

Alachlor se používá jako herbicid pro ochranu plodin jako jsou brambory, kukuřice, zelenina, slunečnice, řepka olejka, sója, cukrová třtina nebo tabák. V České republice se prodává ve formě emulgovatelného koncentrátu (s obsahem 42 % hm. alachloru) pod obchodním názvem Lasso MTX. Spotřeba alachloru například v roce 2000 činila více než 340 tun. Výroba v České republice není realizována.

Zdroje úniků

Významným zdrojem úniků je aplikace alachloru jako herbicidu na zemědělské plodiny. Do vod se může dostávat splachem z ošetřených polí. K únikům však může docházet například i ve skladech agrochemikálií, při distribuci (v důsledku nehod a havárií) i při samotném nakládání s herbicidními přípravky (příprava postřiků, ředění atd.). Dalším zdrojem úniků mohou být odpady, které obsahují zbytky alachloru (např. obaly).

Dopady na životní prostředí

V půdě alachlor rychle biodegraduje (poločas rozpadu 15 dní) a je poměrně mobilní. Pohyblivost se však snižuje se zvyšujícím se obsahem organického uhlíku a jílu v půdě. Odpařování do ovzduší nabývá na významu u vlhkých a špatně adsorbujících půd. Splachem z polí se alachlor může dostávat do vod, kde se vyskytuje volný nebo navázaný na částice organické nebo minerální povahy. Ve vodě se rozkládá pomocí dvou procesů: biodegradace a fotolýza. Fotolýza nabývá na významu hlavně v mělkých vodách. V ovzduší se alachlor rychle odbourává reakcí s hydroxylovým radikálem (poločas rozpadu 2,1 hodin). Dalším procesem odstraňování alachloru z ovzduší je také suchá a mokrá depozice. Je toxický pro vodní organismy (hodnota LD50 pstruha duhového: 1,8 mg.l-1), nekoncentruje se však v tělech ryb a dalších vodních organismů. Ze zemědělských plodin působí fytotoxicky na cukrovou řepu a tykvovité rostliny.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Alachlor se snadno vstřebává kůží. Ohledně absorpce po inhalaci nejsou k dispozici žádné údaje. Vzhledem k tomu, že informace ohledně vlivu alachloru na lidské zdraví jsou nedostatečné, je nutné vycházet ze studií na zvířatech. Tyto studie ukazují, že metabolismus a vylučování alachloru je velmi rychlé (většina dávky je vyloučena již během 48 hodin). Alachlor dráždí kůži a sliznice, poškozuje játra a způsobuje zbytnění žlučníku. Je to podezřelý karcinogen, může mít i mutagenní účinky. Existuje podezření na ovlivňování hormonálního systému, konkrétně hormonů štítné žlázy. Při hoření mohou vznikat toxické plyny (oxid uhelnatý, chlorovodík, oxidy dusíku, kyanovodík).

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

V porovnání s jinými pesticidy (např. mirex nebo toxafen) se alachlor nekumuluje v tělech organismů a také snáze biodegraduje. Při jeho používání je však nutné zohlednit jeho toxicitu pro vodní ekosystémy. Je podezřelý karcinogen.

Důvody zařazení do registru

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006 ze dne 18.ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES, příloha II

Důvody zařazení látky do IRZ

Způsoby zjišťování a měření

Úniky do prostředí lze dobře odhadnout například ze spotřebovaného množství herbicidního přípravku, jelikož alachlor je stále používán.
Alachlor může být v případě potřeby analýzy vod ze vzorku vyextrahován např. hexanem nebo dichlormethanem. Pro extrakci pevných vzorků je možné použít Soxhletovu extrakci nebo extrakci ultrazvukem směsí hexan:aceton, nebo dichlormethan:a­ceton. Jako analytická koncovka se používá plynová chromatografie v kombinaci s detektorem elektronového záchytu, hmotnostním spektrometrem nebo elektrolytickým vodivostním detektorem (ELCD).
Ohlašovací práh pro úniky a přenosy představuje například aplikaci 2,38 kg přípravku Lasso MTX s obsahem 42 % hm. alachloru.

Informační zdroje