Látka: Simazin

zpět na seznam látek

Základní charakteristika

Simazin je bílá krystalická látka s teplotou tání 226 ºC. Patří mezi triazinové herbicidy. Je málo rozpustný ve vodě (5 mg.l^-1), dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech. Struktura simazinu (viz Obr. 1.) je podobná atrazinu.

Obr. 1.Struktura simazinu

Použití

Simazin má herbicidní účinky, aplikoval se na ochranu plodin s dlouhými kořeny, např. artyčok, chřest, kukuřice, cukrová třtina, čaj, olivy, citrusy nebo boby. Používal se také v lesnictví a pro kontrolu řas v rybnících, bazénech, chladících věžích a rybích sádkách. Kombinoval se s dalšími pesticidy. Pro ochranu obilnin se kombinoval s AAtrexem (atrazin), zatímco přípravek paraquat se přidával při aplikaci na jablka a broskve, Surflan na vánoční stromky a Dual na okrasné rostliny.
V prostředí České republiky se v zemědělství používal zejména k ošetření brambor, vojtěšky, sadů, vinic, chmelnic, angreštu, malin, ostružin, jahodníku a okrasných rostlin. Platnost registrace přípravku skončila a je povoleno ho používat do vypotřebování zásob. Byl distribuován pod obchodním označením Simazin 50WP.

Zdroje úniků

V České republice se simazin nevyrábí a jeho spotřeba je nízká. Použití je povoleno jen do vyčerpání zásob. Dostává se do prostředí při aplikaci jako herbicidu. Zdrojem úniků může být i veškerá manipulace s herbicidními přípravky s jeho obsahem. Splachem z ošetřených či kontaminovaných prostor se může dostávat do vod. Rizikové mohou být bývalé nebo současné sklady agrochemikálií či manipulační prostory a skládky odpadů, které mohou být simzinem kontaminované.

Dopady na životní prostředí

Simazin je středně perzistentní, v půdě zůstává 28 – 149 dní. Zbytková herbicidní aktivita může v půdě zůstat ještě i rok po aplikaci. Na částice půdy se váže středně až slabě, schopnost adsorpce se však zvyšuje s přítomností jílových částic a organického uhlíku. Mobilita se zvyšuje se snižujícím se pH. Přestože je slabě vázán, jeho mobilita je limitována nízkou rozpustností a tím se snižuje potenciál pro vyluhování do podzemních vod. Proto zůstává převážně ve svrchních 5 cm půdy. Může být vnesen do vody, pokud voda strhne půdní částice, na které je navázán. Při vyšším pH je nejdůležitějším rozkladným procesem mikrobiální degradace, za nižšího pH dochází k hydrolýze. Může se rozkládat za přispění UV záření, ale efekt této reakce je za normálních podmínek malý. Rovněž ztráta simazinu odpařováním je nevýznamná. V ovzduší se může rozkládat reakcí s fotochemicky vzniklými hydroxylovými radikály. Velmi málo se akumuluje v tělech vodních organismů. Je prakticky netoxický pro ptáky. Toxicita ve vodních ekosystémech není příliš prozkoumána, vzhledem k podobnosti struktury se však předpokládá analogická toxicita, jako u atrazinu (středně toxický potenciál pro vodní prostředí). Obecně platí, že vodní rostliny jsou více ohrožené než živočichové. Savci nejsou simazinem příliš ohroženi (myši a krysy orálně: LC₅₀ > 5000 mg.kg^-1). Existují však druhy na simazin citlivé, z hospodářských zvířat jsou to např. ovce a dobytek.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Účinky simazinu na lidské zdraví nejsou příliš prozkoumány. Nejsou ani známy žádné případy otravy lidí požitím simazinu. Profesní expozice mohou vyvolávat vyrážky a dermatitidy. Triazinové herbicidy obecně narušují procesy přeměny energie v těle. Příznaky u lidí zahrnují třes, křeče, obtíže při chůzi, paralýzu, cyanózu, zpomalené dýchání, abnormální kontrakce zornice, bolesti střev a poruchy funkce nadledvinek. Chronická expozice simazinu může u zvířat vyvolávat třes, poškození varlat, jater, ledvin, štítné žlázy a poruchy tvorby spermií. Pravděpodobně není teratogenní. S ohledem na nedostatek informací není možné rozhodnout, zda je nebo není karcinogenní.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Simazin je málo toxický pro většinu organismů a nepatří ani mezi perzistentní látky. Někteří živočichové jsou však na simazin citliví.

Důvody zařazení do registru

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006 ze dne 18.ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES, příloha II

Důvody zařazení látky do IRZ

Způsoby zjišťování a měření

Úniky simazinu lze identifikovat podle složení používaných herbicidních přípravků, které je uvedeno např. v bezpečnostních listech. Vzhledem k tomu, že se jeho používání omezilo jen na vyčerpání zásob, bude se jednat hlavně o úniky z případných kontaminovaných lokalit nebo skládek odpadů. V tomto případě je nutné provést analytické stanovení.
Simazin může být analyticky stanoven například plynovou chromatografií s elektrolytickým vodivostním detektorem nebo dusík – fosforovým detektorem. Jako extrakční činidlo může sloužit chloroform, případně dichlormethan.
Ohlašovací práh pro úniky a přenosy do vody je dosažen například při vypouštění 20 000 m³ odpadní vody o koncentraci simazinu 50 µg.l^-1.

Informační zdroje

• IPCS INCHEM, http://www.in­chem.org/docu­ments/iarc/vol73/73–2­0.html
• Agency for toxic substances and disease registery, http://www.at­sdr.cdc.gov/in­teractionprofi­les/ip10.html
• Databáze Eurochem, http://www.eu­rochem.cz
• E.P.A.: Pollutants and toxics, http://www.epa­.gov/safewater/con­taminants/dw_con­tamfs/simazine­.html, http://www.epa­.gov/safewater/pdfs/fac­tsheets/soc/tech/s­imazine.pdf
• Český hydrometeorologický ústav, http://voda.chmi­.cz/ojv2/htm/pas­porty/pestici­dy/simazin.htm
• Ekotoxikologická databáze, http://www.pis­kac.cz/ETD
• The Chemical Database, University of Acron, http://ull.che­mistry.uakron­.edu/erd/Chemi­cals/8000/7028­.html
• Spectrum Laboratories, http://www.spe­clab.com/compou­nd/c122349.htm
• Ministerstvo životního prostředí ČR, Program na snížení znečištění vod nebezpečnými látkami, http://mzp.cz/cz/pro­gram_pro_nebez­pecne_latky
• Exonet Extension Toxicology Network, http://extoxnet­.orst.edu/pip­s/simazine.htm
• The Krib: Aquaria and Tropical Fish, http://www.the­krib.com/Plan­ts/Algae/sima­zine.html
• Health Canada, http://www.hc-sc.gc.ca/ewh-semt/pubs/water-eau/simazine/index-eng.php
• Department of Pesticide Regulation, http://www.cdpr­.ca.gov/docs/em­pm/pubs/fateme­mo/simazine.pdf
• UK Marine Special Areas of Conservation, http://www.uk­marinesac.org­.uk/activities/wa­ter-quality/wq8_13.htm

zpět na seznam látek