Měď a sloučeniny (jako Cu)

Látka: Měď a sloučeniny (jako Cu)

Měď a sloučeniny (jako Cu)
další názvy modrá skalice (CuSO4 . 5 H2O)
číslo CAS 7440–50–8
chemický vzorec Cu
ohlašovací práh pro úniky
do ovzduší (kg/rok) 100
do vody (kg/rok) 50
do půdy (kg/rok) 50
prahová hodnota pro přenosy (kg/rok)
v odpadních vodách (kg/rok) 50
v odpadech (kg/rok) 500
rizikové složky životního prostředí ovzduší, voda, půda
věty R* (síran měďnatý, CAS: 7758–98–7)
R22 Zdraví škodlivý při požití.
R36/38 Dráždí oči a kůži.
R50/53 Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.
věty S* (síran měďnatý, CAS: 7758–98–7)
S2 Uchovávejte mimo dosah dětí.
S22 Nevdechujte prach.
S60 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad.
S61 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy.

*R a S věty jsou uvedeny pro síran měďnatý jako příklad běžné sloučeniny mědi.

Základní charakteristika

Měď je načervenalý kov, který výborně vede elektrický proud a teplo. Je kujný a tažný. Taje při 1083 ºC. Velmi dobře odolává korozi, protože vznikající vrstva oxidů ji chrání před další korozí. Ve sloučeninách se vyskytuje s oxidačním číslem +1 a +2.

Použití

Měď se používá hlavně při výrobě elektrických vodičů a v menší míře jako přísada do mincovních slitin, bronzu a dalších speciálních slitin (např. Monelův kov – slitina s niklem). Z mědi se vyrábějí trubky, elektromagnety, elektrická relé, integrované obvody, vypínače a plechy odolné proti korozi. Je oblíbeným materiálem například pro pokrývání střech. Měď se může vyskytovat i v nádobí, příborech a mikrovlných troubách. Je také součástí algicidních preparátů.

Zdroje emisí

Do ovzduší se měď uvolňuje při těžbě a zpracování měděných rud a při spalování fosilních paliv a odpadů. Atmosférickou depozicí se dostává ze vzduchu do ostatních složek životního prostředí. Antropogenním zdrojem mědi v povrchových vodách mohou být odpadní vody z povrchové úpravy kovů (galvanizovny, oplachové vody z moření mědi), dále se měď může dostat do vod aplikací některých algicidních preparátů, které se dávkují proti nadměrnému rozvoji řas a sinic. Přirozeným zdrojem mědi je zvětrávání, sopečné výbuchy, lesní požáry a rozklad biomasy. V pitné vodě se měď vyskytuje hlavně z důvodu koroze měděných trubek.

Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje patří:

  • těžba a zpracování měděných rud;
  • spalování fosilních paliv a odpadů;
  • odpadní vody z povrchové úpravy kovů;
  • aplikace algicidních preparátů.

Dopady na životní prostředí

Atmosférickou depozicí přechází měď ze vzduchu do vody a půdy. Měď je v půdách silně vázána na organické látky a jílové částice. Proto zůstává většina mědi v povrchových částech půdy a nedochází k transportu hlouběji. Rozpustnost mědi je limitována rozpustností hydroxidu měďnatého, společným srážením s méně rozpustnými hydroxidy kovů a adsorpcí. V letních obdobích může u dna hlubších nádrží docházet ke vzniku sulfanu a ke srážení mědi ve formě sulfidu měďnatého. Měď je esenciálním prvkem pro živočichy a vyšší rostliny, ve větším množství je však značně toxická pro vodní organismy.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Měď patří mezi esenciální prvky pro lidský organismus. Je nezbytná pro růst a vývoj kostí, pojivových tkání, mozku, srdce a dalších orgánů. Uplatňuje se při tvorbě hemoglobinu a některých enzymů a při vstřebávání a metabolismu železa. Je také důležitá pro správné využití vitaminu C. U dětí se nedostatek mědi projevuje fyzickou a duševní retardací.
Vysoké dávky mědi způsobují žaludeční a střevní bolesti, poškození jater a ledvin a anemii. Některé sloučeniny mědi dráždí kůži, po opakovaných expozicích můžou způsobovat záněty. Mohou také vyvolat zánět spojivek.
V České republice platí pro koncentrace mědi následující limity v ovzduší pracovišť:
pro měď v podobě prachových částic: PEL – 1 mg.m-3, NPK – P – 2 mg.m-3;
pro měď v dýmech: PEL – 0,1 mg.m-3, NPK – P – 0,2 mg.m-3.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Měď je esenciální prvek pro lidi, živočichy i rostliny. Ve větším množství je však toxická. Velmi toxická je měď zvláště pro vodní organismy.

Důvody zařazení do registru

  • nařízení o E-PRTR
  • rozhodnutí o EPER
  • zákon č. 254/2001 Sb. (příloha č. 1)
  • vyhláška č. 205/2009 Sb. (příloha č. 1)
  • vyhláška č. 232/2004 Sb. (příloha č. 1)

Důvody zařazení látky do IRZ

Způsoby zjišťování a měření

Emise mědi je možné odhadnout z rozdílu mezi koncentrací mědi v surovině a produktu. Pro stanovení koncentrace mědi ve vodném vzorku je možné použít atomovou absorpční spektrometrii nebo hmotnostní spektrometrii. Vzorky půdy a prašného aerosolu je nutné předem převést na rozpustnou formu např. mineralizací kyselinou dusičnou. Služby poskytují komerční laboratoře. Pokud by závod vypouštěl vodu s obsahem mědi 100 mg.l-1, dosáhl by hodnoty 50 kg ročně (ohlašovací práh pro emise do vody) při vypouštění 500 m3 vody za rok. Pokud by závod vypouštěl odpadní vzduch o koncentraci 100 mg.m-3 mědi, dosáhl by ohlašovacího prahu při vypouštění 1 000 000 m3 odpadního vzduchu ročně (za stejného tlaku a tepoty jako byl uveden údaj o koncentraci).

Informační zdroje