IRZ - Integrovaný registr znečišťování

::: Ohlašované látky - Hexachlorbenzen
Vyhledat na stránkách:  Jak vyhledávat... 

Látka: Hexachlorbenzen

Hexachlorbenzen
další názvy Perchlorbenzen, Ajatin, Anticarie, Bunt-cure, Bunt-no-more, Julin‘s carbon chloride, Sanocid, HBE, HCB
číslo CAS 118–74–1
chemický vzorec C6Cl6
ohlašovací práh pro emise a přenosy
do ovzduší (kg/rok) 10
do vody (kg/rok) 1
do půdy (kg/rok) 1
ohlašovací práh mimo provozovnu (kg/rok) 1
rizikové složky životního prostředí ovzduší, voda, půda
věty R
R45 Může vyvolat rakovinu.
R48/25 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici požíváním.
R50/53 Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.
věty S
S45 V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení).
S53 Zamezte expozici – před použitím si obstarejte speciální instrukce.
S60 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad.
S61 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy.

Základní charakteristika

Hexachlorbenzen je za normálních podmínek bílá krystalická látka nepříjemného zápachu. Jedná se o látku syntetickou, připravenou a využívanou člověkem převážně jako pesticid. Teplota varu činí 319,3ºC, tání 229ºC a hustota při 23ºC je 2040 kg.m-3. Rozpustnost ve vodě při 25ºC je 6,2 mg.l-1. Hexachlorbenzen je velmi dobře rozpustný v organických rozpouštědlech, tucích a olejích. Hexachlorbenzen je těkavý, proto jej řadíme do skupiny těkavých organických látek VOC.

Použití

Hexachlorbenzen byl hojně využíván v zemědělství jako fungicid pro semena. Jeho použití se ukázalo jako velmi účinné především proti plísňové chorobě „mazlavá sněť pšeničná“, která napadá některé obiloviny. Obchodování a používání hexachlorbenzenu pro ochranu rostlin bylo v EU zakázáno v roce 1988.
Hexachlorbenzen je využíván při průmyslové výrobě některých chlorovaných organických rozpouštědel, jako například tetrachlorethylenu nebo trichlorethylenu. Využíván je i v metalurgickém průmyslu, například při zpracování hliníku.

Zdroje emisí

Vzhledem k tomu, že se již hexachlorbenzen jako fungicid nevyužívá, neexistuje v zemích EU žádná jeho výroba. Potenciální antropogenní úniky tedy můžeme spojovat pouze s chemickým a metalurgickým průmyslem nebo se spalovacími procesy. Hexachlorbenzen se může uvolňovat při průmyslové výrobě některých chlorovaných organických rozpouštědel, jako například tetrachlorethylenu nebo trichlorethylenu. Tato látka se také může do životního prostředí dostávat z metalurgického průmyslu při sekundárním zpracování hliníku. Hexachlorbenzen může být také v malých množstvích obsažen v pesticidních sloučeninách jako nečistota. Shrneme-li potenciální zdroje emisí, získáme následující výčet:

  • chemický a metalurgický průmysl (zpracování hliníku);
  • spalovací procesy;
  • výroba chlorovaných rozpouštědel;
  • využívání pesticidů s příměsí hexachlorbenzenu jako nečistoty.

Dopady na životní prostředí

Hexachlorbenzen je obecně látka velmi nebezpečná pro životní prostředí. Hlavní nebezpečnost této látky spočívá v její stabilitě a schopnosti bioakumulace. Tím rozumíme fakt, že je nesnadno odbouratelná a šíří se potravním řetězcem směrem k jeho vrcholu, tzn. od nižších živočichů k velkým predátorům. Vysoké koncentrace hexachlorbenzenu byly naměřeny například ve velkých dravých mořských rybách a velkých vodních savcích.
U experimentálních zvířat vystavených vysokým dávkám hexachlorbenzenu byla pozorována široká škála projevů poškození zdraví. Projevilo se i poškození reprodukčních schopností a rapidní zvýšení počtu poškozených mláďat.
Těkavost hexachlorbenzenu, společně s vysokou stabilitou a schopností bioakumulace, dovoluje jeho transport na velice dlouhé vzdálenosti. Díky tomu je téměř všudypřítomný a je možno jeho stopová množství zaznamenat ve všech složkách životního prostředí, a to i na velmi odlehlých lokalitách. Přítomnost této látky byla prokázána dokonce ve vzduchu, vodě a zvířatech i v Arktickém regionu. Hexachlorbenzen je klasifikován jako POP (perzistentní organický polutant).

Dopady na zdraví člověka, rizika

Hexachlorbenzen je pro zdraví člověka velice nebezpečná látka. Může být vdechnut, ale do organismu se dostává i prostupem pokožkou. U osoby, která je zasažena touto látkou se mohou projevit následující rizika:

  • extrémní zvýšení rizika onemocnění rakovinou;
  • nebezpečí ohrožení vývoje plodu;
  • dráždění očí, nosu, dýchacích cest a kůže;
  • poškození jater a ledvin;
  • poškození funkce štítné žlázy.

Opakované expozice mohou poškodit centrální nervový systém s následky jako podrážděnost, svalová slabost, třes nebo pocity „píchání“ v kůži. Opakované expozice mohou způsobit i nevratné poškození pokožky jako změnu pigmentace a tloušťky.
V České republice platí pro hexachlorbenzen v ovzduší pracovišť následující limit: PEL – 0,02 mg.m-3.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Hexachlorbenzen je díky svým vlastnostem velmi nebezpečná látka, která i v malých množstvích velmi negativně ovlivňuje všechny složky životního prostředí. Ohrožuje mnohé živé tvory a může způsobit poškození citlivých rovnováh v jednotlivých ekosystémech. V neposlední řadě významně ohrožuje zdraví člověka, protože sice není látkou akutně toxickou, ale její dlouhodobější účinky jsou o to závažnější.

Důvody zařazení do registru

  • nařízení o E-PRTR
  • rozhodnutí o EPER
  • Stockholmská úmluva
  • CLRTAP
  • zákon č. 254/2001 Sb. (příloha č. 1)
  • vyhláška č. 356/2002 Sb. (příloha č. 1)
  • vyhláška č. 221/2004 Sb. (příloha č. 2)
  • vyhláška č. 232/2004 Sb. (příloha č. 1)

Důvody zařazení látky do IRZ

Způsoby zjišťování a měření

Hexachlorbenzen je zapáchající látka, proto k prvnímu určení jeho úniku může posloužit čich.
Hrubou představu o únicích hexachlorbenzenu si je možno učinit z prosté bilance. V případě, že látky je do procesu dodáváno více, než je její spotřeba a výstup, je třeba hledat místo případného úniku.
K dalším detailnějším analýzám je možné použít laboratorní stanovení. Obvykle je stanovení prováděno plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu ECD.
Jeden kilogram této látky má objem 0,49 l. Bude-li z provozu unikat vzduch kontaminovaný například 0,01% obj. hexachlorbenzenu, představuje emisní práh asi 8400 m3 kontaminovaného vzduchu (při 20ºC a 101,325 kPa). Bude-li z provozu unikat voda nasycená hexachlorbenzenem (6,2 mg.l-1), představuje emisní práh 161 m3 kontaminované vody.

Informační zdroje