IRZ - Integrovaný registr znečišťování

::: Ohlašované látky - Ethylbenzen
Vyhledat na stránkách:  Jak vyhledávat... 

Látka: Ethylbenzen

zpět na seznam látek

Ethylbenzen
Další názvy fenylethan, EB, ethylbenzol
číslo CAS 100–41–4
chemický vzorec C8H10
ohlašovací práh pro emise a přenosy
do ovzduší (kg/rok) -
do vody (kg/rok) 200 (jako BTEX)*
do půdy (kg/rok) 200 (jako BTEX)*
ohlašovací práh mimo provozovnu (kg/rok) 2000 (jako BTEX)*
rizikové složky životního prostředí ovzduší, voda, půda
věty R
R11 Vysoce hořlavý.
R20 Zdraví škodlivý při vdechování.
věty S
S2 Uchovávejte mimo dosah dětí.
S16 Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení.
S24/25 Zamezte styku s kůží a očima.
S29 Nevylévejte do kanalizace.

*Jednotlivé znečisťující látky se ohlašují v případě, že dojde k překročení prahové hodnoty pro BTEX (souhrnný parametr pro benzen, toluen, ethylbenzen a xylen).

Základní charakteristika

Ethylbenzen je bezbarvá hořlavá kapalina s charakteristickým zápachem. Teplota tání činí -95ºC, varu 136ºC a hustota 867 kg.m-3. Rozpustnost ve vodě je 150 mg.l-1. Ethylbenzen je dobře rozpustný v organických rozpouštědlech. Vyskytuje se v přírodních produktech (ropa, kamenouhelný dehet) i ve výrobcích (inkousty, insekticidy, barvy). Strukturu jeho molekuly zachycuje obr. 1. Řadí se mezi těkavé organické látky (VOC).

Obr. 1. Struktura molekuly ethylbenzenu

Obr. 1. Struktura molekuly ethylbenzenu

Použití

Ethylbenzen se primárně (z 95%) používá jako surovina při výrobě styrenu. Ze styrenu se následně polymerací vyrábí polystyren. Slouží také k výrobě dalších chemikálií (acetofenon, diethylbenzen), gumy a plastových obalů. Používá se jako rozpouštědlo a ředidlo barev a laků a přidává se do paliv a do asfaltů. Reformovaný benzín obsahuje přibližně 4% obj. ethylbenzenu. Ethylbenzen je složkou (15 – 20% obj.) komerčního produktu xylenů, které se používají jako rozpouštědla.

Zdroje emisí

Největším zdrojem ethylbenzenu v prostředí je těžba a zpracování ropy a používání ropných produktů, hlavně spalování benzínu a jiných paliv. Významným znečišťovatelem je také chemický průmysl. Ethylbenzen se uvolňuje při používání produktů jako jsou ředidla, nátěry, barvy a laky. Může se dostávat do prostředí vypouštěním průmyslových odpadních vod a únikem ethylbenzenu ze zásobních tanků. Vzniká také při spalování přírodních produktů (lesní požáry). Vyskytuje se i v cigaretovém kouři.

Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje ethylbenzenu patří:

  • těžba a zpracování ropy;
  • spalování benzínu a jiných paliv;
  • chemický průmysl;
  • používání produktů s obsahem ethylbenzenu (ředidla, nátěry, laky).

Dopady na životní prostředí

Ethylbenzen patří mezi neperzistentní organické látky. V prostředí je degradován hlavně pomocí fotooxidace a biodegradace. Ethylbenzen snadno a rychle přechází z vody a půdy do ovzduší. Předpokládá se, že až 99% ehtylbenzenu v prostředí se vyskytuje ve vzduchu. Během přibližně 3 dnů se ethylbenzen ve vzduchu pomocí fotochemické reakce s hydroxylovými radikály přemění na jiné látky. Část ethylbenzenu se vrací do vody nebo půdy pomocí atmosférické depozice. K rozkladu dochází i v povrchových vodách reakcí s ostatními přirozeně se vyskytujícími látkami. V půdě se rozkládá pomocí mikrobiálních pochodů. Na částice půdy se váže poměrně slabě. Může se proto uvolňovat do podzemních vod. V potravních řetězcích se hromadí poměrně málo. S výjimkou velkého úniku z bodového zdroje nezpůsobuje ethylbenzen velké škody v ekosystému. Jako ostatní těkavé organické látky se účastní tvorby fotochemického smogu.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Ethylbenzen může vstupovat do těla inhalačně, orálně nebo přestupem kůží. V těle dochází k metabolickým přeměnám. Nejdůležitějším pochodem je oxidace postranního řetězce. Hlavním metabolitem je kyselina mandlová (71,5%) a fenylglyoxylová (19,1%). Tyto metabolity jsou vylučovány močí. Část ethylbenzenu nepodléhá biotransformaci, ale je vylučována v nezměněné podobě (močí, dechem). Akutní i chronická toxicita ethylbenzenu jsou poměrně nízké. Expozice ethylbenzenem dráždí dýchací cesty a oči a může také ovlivnit funkci mozku a poškodit kůži. Akutní expozice způsobuje neurologické poruchy (závrať, únava) a dráždí oči a dýchací cesty. Chronická expozice může způsobovat poškození jater, ledvin, centrální nervové soustavy a očí.
V České republice platí pro koncentrace ethylbenzenu následující limity v ovzduší pracovišť:
PEL – 200 mg.m-3, NPK – P – 500 mg.m-3.
Kapalina i páry ethylbenzenu jsou hořlavé. Kapalina může akumulovat statický elektrický náboj.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Ethylbenzen v nižších koncentracích nezpůsobuje významné poškození životního prostředí. Výjimkou jsou úniky velkého množství ze zásobních tanků.

Důvody zařazení do registru

  • nařízení o E-PRTR
  • rozhodnutí o EPER
  • CLRTAP
  • zákon č. 254/2001 Sb. (příloha č. 1)
  • vyhláška č. 356/2002 Sb. (příloha č. 1)
  • vyhláška č. 232/2004 Sb. (příloha č. 1)

Důvody zařazení látky do IRZ

Způsoby zjišťování a měření

Ethylbenzen je zapáchající látka, proto k prvnímu určení jeho úniku může posloužit čich. Hrubou představu o únicích je možné učinit ze spotřeby suroviny či bilance procesu (vstup x výstup).
K detailnějším analýzám a zjištění emisí je možné použít laboratorní stanovení. Ke stanovení ethylbenzenu se převážně používá plynová chromatografie. Jako detektor může sloužit plamenoionizační detektor (FID). Plynová chromatografie se může také kombinovat s hmotnostní spektrometrií. Veškeré služby poskytují komerční laboratoře.
Pro ethylbenzen nejsou udávány ohlašovací prahy pro emise do prostředí. Limitní hodnota je uvedena pro směs látek benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů (BTEX). Ohlašovací práh emisí do vod v případě čistého ethylbenzenu představuje asi 230 litrů této látky. Při koncentraci například 100 mg.l-1 BTEX v odpadní vodě je ohlašovací limit pro emise do vody dosažen při vypouštění 2 000 m3 odpadní vody ročně.

Informační zdroje

zpět na seznam látek