Souhrnná zpráva za rok 2008 – hlavní zjištění
Stručný průvodce ohlašováním údajů za rok 2009 do IRZ
Popis vzniku ohlašovací povinnosti do IRZ za rok 2009
Plnění ohlašovací povinnosti – příklady
Stručný průvodce pro vyplnění formuláře IRZ za rok 2009
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
Nařízení vlády č. 145/2008 Sb.
Příručka pro implementaci Evropského PRTR
Pokud máte otázku k integrovanému registru znečišťování obraťte se na Helpdesk IRZ
Pokud máte otázku k ISPOP obraťte se na Helpdesk ISPOP
| Endrin | |
|---|---|
| další názvy | 1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4,5,8-dimethanonaftalen, Nendrin, EN 57, Endrex, Endricol, Hexadrin, Mendrin, Oktanex, Compound 269, Isodrin epoxid, NCI-COO157, ENT17251, OMS 197 |
| číslo CAS | 72–20–8 |
| chemický vzorec | C12H8Cl6O |
| ohlašovací práh pro emise a přenosy | |
| do ovzduší (kg/rok) | 1 |
| do vody (kg/rok) | 1 |
| do půdy (kg/rok) | 1 |
| ohlašovací práh mimo provozovnu (kg/rok) | 1 |
| rizikové složky životního prostředí | voda, ovzduší, půda |
| věty R | |
| R24 | Toxický při styku s kůží. |
| R28 | Vysoce toxický při požití. |
| R50/53 | Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. |
| věty S | |
| S1/2 | Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí. |
| S22 | Nevdechujte prach. |
| S45 | V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení). |
| S60 | Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad. |
| S61 | Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy. |
| S36/37 | Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice. |
Čistý pesticid endrin je krystalická bílá látka téměř bez zápachu. Technický produkt je zbarven žlutohnědě a má charakteristický zápach. Obsahuje nejméně 92% endrinu. Mezi nejvýznamnější příměsi patří dieldrin (0,42%), aldrin (0,03%), isodrin (0,73%) a ketoendrin (1,57%). Endrin taje při teplotě 226–230 ºC a dochází přitom k částečnému rozkladu. Je velmi málo rozpustný ve vodě (0,23 mg.l-1). Lepší rozpustnost je v alifatických uhlovodících, acetonu, benzenu a tetrachlormethanu. Endrin patří mezi perzistentní organické látky. Struktura molekuly je uvedena na obr. 1.
Obr. 1. Struktura molekuly endrinu
V minulosti se endrin hojně používal jako pesticid pro celou řadu zemědělských plodin jako jsou obilniny, bavlna, tabák, cukrová třtina a ovoce. Používal se hlavně jako insekticid, rodenticid (proti hlodavcům) a avicid (proti ptákům). Ukázalo se však, že je toxický i pro jiné živočichy kromě cílové populace škůdců. Nejvíce ohrožené byly populace stěhovavých ptáků a šelem. Proto byla ve většině zemí, včetně České republiky, výroba a použití endrinu zakázána.
Vzhledem k zákazu použití nejsou v České republice teoreticky
žádné zdroje emisí endrinu. Endrin může být přítomný
v surovinách a materiálech dovážených ze zemí, kde
používání endrinu dosud zakázáno nebylo. Může se takto
vyskytovat například v textilní surovině, pokud byla tato
surovina pěstována v zemi, kde se endrin používá.
Do odpadních vod se může dostat vypíráním při úpravě textilií.
Při zušlechťování textilií na bázi celulózy, které probíhá
v alkalickém prostředí, se rozloží a nepředstavuje riziko. Naopak
při zušlechťování vlny se nerozkládá a může být vypírán do
odpadních vod. V půdách se může vyskytovat endrin, který pochází
z doby, kdy jeho použití ještě nebylo zakázáno ani
v ČR. Z půd se může endrin uvolňovat a kontaminovat
ostatní složky životního prostředí. Specifickým zdrojem případných
emisí do životního prostředí mohou být staré ekologické
zátěže, například bývalé sklady agrochemikálií.
Za možný zdroj emisí můžeme označit zejména:
Endrin není příliš rozpustný ve vodě, proto nejsou jeho
koncentrace v podzemních a povrchových vodách vysoké.
Většina endrinu se vyskytuje ve formě navázané na dnové sedimenty.
V malém množství se může dostávat do vzduchu odpařováním
z půdy a z povrchových vod. Vlivem vysoké teploty
(>200ºC) nebo slunečního
záření endrin izomerizuje. Hlavním produktem je
delta-ketoendrin, který je méně toxický než výchozí látka.
Delta-ketoendrin vzniká také anaerobní degradací pomocí bakterií a
plísní. K přeměně endrinu na delta-ketoendrin však dochází pouze
v malé míře.
Endrin je toxický pro živé organismy. Obzvláště toxický je
pro ryby, vodní bezobratlé a fytoplankton. Jeho
nebezpečnost zvyšuje perzistence a fakt, že je schopen kumulovat se
v tělech organismů. Dochází tak ke hromadění endrinu
v potravních řetězcích. Z tohoto důvodu jsou ohroženi hlavně
predátoři. Po úniku endrinu do prostředí byl pozorován úhyn ryb,
pelikánů hnědých (Louisiana, USA) a rybáků severních (Nizozemí).
Endrin může vstupovat do těla kontaktem s kůží, inhalačně nebo orálně. Ovlivňuje hlavně nervovou soustavu. Expozice endrinu způsobuje bolesti hlavy, závratě, zvracení, ztrátu chuti k jídlu, nespavost a dočasnou hluchotu. Vyšší dávky endrinu vyvolávají křeče, obtížné dýchání, třes a zmatenost. Chronická expozice může způsobovat křeče a poškození jater. Kontakt s kůží nebo očima může vyvolat podráždění.
Největší nebezpečí endrinu představuje schopnost bioakumulace. Je toxický zejména pro vodní organismy.
Emise endrinu, jakožto i jiných zakázaných pesticidů, lze jen velmi
obtížně kvantifikovat bez využití analytických metod, protože se jedná
o emise ze stávajících zátěží či redistribuci v prostředí.
K detailnějším analýzám je možné použít laboratorní stanovení.
Před vlastní analýzou se endrin ze vzorků extrahuje vhodným extrakčním
činidlem. Následuje přečistění extraktu a analytická koncovka.
Analytickou koncovkou je obvykle plynová chromatografie (GC) s detektorem
elektronového záchytu (ECD) nebo v kombinaci s hmotnostní
spektrometrií (MS). Měření mohou zajistit komerční laboratoře.
Emisí práh 1 kg si lze představit například jako 1 000 000 m3 vzduchu
o koncentraci endrinu
1 mg.m-3 (objem za stejného tlaku a teploty, jako byl
uveden koncentrační údaj), nebo jako objem vody 10 000 m3 při koncentraci
endrinu například 0,1 mg.l-1.