Souhrnná zpráva za rok 2008 – hlavní zjištění
Stručný průvodce ohlašováním údajů za rok 2009 do IRZ
Popis vzniku ohlašovací povinnosti do IRZ za rok 2009
Plnění ohlašovací povinnosti – příklady
Stručný průvodce pro vyplnění formuláře IRZ za rok 2009
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
Nařízení vlády č. 145/2008 Sb.
Příručka pro implementaci Evropského PRTR
Pokud máte otázku k integrovanému registru znečišťování obraťte se na Helpdesk IRZ
Pokud máte otázku k ISPOP obraťte se na Helpdesk ISPOP
| Endosíran | ||
|---|---|---|
| další názvy | endosulfan;6,7,8,9,10,10-hexachlor-1,5,5a,6,9,9a-hexahydrogen-6,9-methano-2,4,3-benzodioxathiepin; 3-oxid(1,2,3,4,7,7-hexachlorbicyklo[2.2.1]hept-2-en-5,6-diyl)dimethanol, cyklický sulfit; 6,7,8,9,10,10-hexachlor-5a,6,9,9a-tetrahydro-6,9-methano-1H,4H-2,4,3-benzodioxathiepin-3-oxid; Beosit; Chlortiepin; Cyclodan; Devisulphan; Endocel; Endosol; Hildan; Insectophene; Malix; Rasayansulfan; Thifor; Thimul; Thiodan; Thionex; Thiosulfan; ENF | |
| číslo CAS | 115–29–7 | |
| chemický vzorec | C9H6Cl6O3S | |
| prahová hodnota pro úniky | ||
| do ovzduší (kg/rok) | - | |
| do vody (kg/rok) | 1 | |
| do půdy (kg/rok) | 1 | |
| prahová hodnota pro přenosy | ||
| v odpadních vodách (kg/rok) | 1 | |
| v odpadech (kg/rok) | ||
| rizikové složky životního prostředí | voda | |
| věty R | ||
| R24/25 | Toxický při styku s kůží a při požití. | |
| R36 | Dráždí oči. | |
| R50/53 | Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. | |
| věty S | ||
| S1/2 | Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí. | |
| S28 | Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím….. (vhodnou kapalinu specifikuje výrobce). | |
| S36/37 | Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice. | |
| S45 | V případě úrazu, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení). | |
| S60 | Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy. | |
| S61 | Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení. | |
Endosíran (nazývaný rovněž endosulfan) je hnědá krystalická látka s bodem tání 79 – 100 ºC a slabým zápachem. Je velmi málo rozpustný ve vodě (60 – 100 µg.l-1), přičemž rozpustnost se snižuje s klesající hodnotou pH. Obsahuje minimálně 94 % dvou čistých isomerů, α- a β- endosíranu. α- a β- isomery se vyskytují v poměru 7:3. Technická směs může také obsahovat až 2 % endosulfanalkoholu a 1 % endosulfanetheru. Další příměsí je endosulfansulfát, látka vznikající fotolytickým rozkladem endosíranu. Je dostupný ve formě smáčivého prášku, granulí, emulsního koncentrátu nebo prášku. Struktura endosíranu je uvedena na Obr. 1.
Obr. 1.Struktura endosíranu
Endosíran se používá jako insekticid nebo akaricid pro
zemědělské plodiny (např. obilniny, kukuřice, brambory,
ovoce, zelenina, ořechy, bavlna, čaj nebo tabák). Obzvláště
účinný je proti mandelince bramborové, bělásku zelnému,
cikádám, klopušce červené a proti různým druhům mšic. Obvykle
se aplikuje v závislosti na plodině a půdě 0,45 –
1,4 kg.ha-1. Mimo zemědělské využití se endosíran
používá individuelně k hubení zahradních škůdců a jako
prostředek pro konzervaci dřeva.
V České republice již platnost registrace endosíranu jako
prostředku pro ochranu rostlin skončila (pod názvem Thiodan 35 EC), ale
je povoleno jej spotřebovat do vyčerpání zásob.
Endosíran se uvolňuje do prostředí při aplikaci jako insekticidu nebo prostředku pro konzervaci dřeva. V České republice se sice používá pouze v omezené míře, nicméně se může vyskytovat díky kontaminaci vzniklé v minulosti (včetně starých zásob a kontaminovaných skladů pesticidů). Podle dostupných údajů nejsou výroba ani dovoz endosíranu do České republiky realizovány.
Endosíran se nejčastěji aplikuje sprejováním. Při aplikaci proto může
docházet k lokální kontaminaci vzduchu i k přenosu na větší
vzdálenosti. Může se také dostávat do ovzduší jako výsledek těkání
endosíranu aplikovaného na rostliny (α isomer těká výrazně snáze
než β). Oproti situaci v atmosféře, endosíran v půdě je
poměrně imobilní v důsledku silné adsorpce na půdní částice.
Adsorpce je významná i ve vodních systémech. S adsorpcí souvisí
i rychlost rozkladu: volný endosíran se obvykle rozkládá
řádově týdny, ve formě navázané na částice prachu nebo půdy může
trvat rozklad i roky. Proto je nutné nahlížet na endosíran
jako na perzistentní látku. Může se, díky své lipofilní povaze, do
jisté míry kumulovat v tělech organismů, nedochází však k jeho
šíření potravním řetězcem.
Endosíran má vysokou akutní toxicitu pro ryby. Má toxické
účinky i na některé suchozemské rostliny, může např. snižovat
klíčivost. V laboratorních podmínkách je toxicita pro ptáky
poměrně vysoká, ale ve volném prostředí zatím nebyly zaznamenány
žádné otravy.
Endosíran může vstupovat do těla orálně, inhalačně nebo kontaktem
s kůží. V úvahu připadají hlavně profesní otravy (inhalace,
kontakt s kůží), konzumace kontaminovaných potravin (koncentrace
endosíranu v potravinách jsou však poměrně nízké) a kontakt
s kontaminovanou půdou. V těle se rychle metabolizuje a
vylučuje a nedochází k jeho hromadění.
Toxicita organochlorových pesticidů obecně je způsobena jejich
schopností měnit vlastnosti membrány nervových buněk. Tím narušují
kinetiku přestupu sodíku a draslíku. Příznaky narušení
centrálního nervového systému zahrnují hyperaktivitu, zvracení,
závratě, bolesti hlavy a křeče. Závažné otravy můžou vést až ke
smrti. Údaje z testů na zvířatech naznačují, že endosíran
může poškozovat také játra, ledviny, varlata a imunitní systém.
Endosíran není považován za karcinogenní látku.
Doporučený limit pro pracovní ovzduší během 8 hodinové
pracovní směny je 0,1 mg.m-3.
Protože se nehromadí v potravních řetězcích, nepředstavuje používání endosíranu v doporučených dávkách významné riziko pro suchozemské ekosystémy. Vzhledem k vysoké toxicitě pro ryby může ohrožovat vodní ekosystémy s dlouhodobým narušením citlivých rovnováh.
Odhad úniků endosíranu lze učinit ze spotřeby konkrétního
pesticidního přípravku. Kvalitativně lze úniky čekat všude tam, kde se
endosíran buď skladoval, či se s ním jakkoli nakládalo.
Stanovení endosíranu vyžaduje důkladné předčištění, protože
při stanovení mohou interferovat různé chemické látky, např. jiné
organochlorové pesticidy a PCB. Jako extrakční činidlo se používají
různá organická rozpouštědla, např. toluen nebo chlormethan, vlastní
přečištění může být realizováno přes kolonu naplněnou Florisilem.
Nejvíce používanou analytickou koncovkou je plynová chromatografie
v kombinaci s detektorem elektronového záchytu, případně
s hmotnostním spektrometrem. Další možností jsou různé
kolorimetrické metody nebo chromatografie na tenké vrstvě.
Ohlašovací práh pro úniky do vody představuje například
vypouštění 20 000 m3 odpadní vody ročně
o koncentraci endosíranu 50 µg.l-1.
Po požití endosíranu by měl být proveden výplach žaludku (2 – 4 litry vody, následně 30 g síranu sodného ve 250 ml vody). Pro zamezení křečí se intravenózně podávají barbituráty nebo diazepam. Každé čtyři hodiny by měla být aplikována injekce 10 ml 10 % glukonanu vápenatého.