IRZ - Integrovaný registr znečišťování

::: Ohlašované látky - 1,2-dichlorethan (DCE)
Vyhledat na stránkách:  Jak vyhledávat... 

Látka: 1,2-dichlorethan (DCE)

zpět na seznam látek

1,2-dichlorethan (DCE)
další názvy DCE, ethylendichlorid, ethylenchlorid, Freon 150, brocide, nitril, 12A, EDC
číslo CAS 107–06–2
chemický vzorec C2H4Cl2
ohlašovací práh pro emise a přenosy
do ovzduší (kg/rok) 1000
do vody (kg/rok) 10
do půdy (kg/rok) 10
ohlašovací práh mimo provozovnu (kg/rok) 100
rizikové složky životního prostředí voda, půda, ovzduší
věty R
R11 Vysoce hořlavý.
R22 Zdraví škodlivý při požití.
R36/37/38 Dráždí oči, dýchací orgány a kůži.
R45 Může vyvolat rakovinu.
věty S
S45 V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení).
S53 Zamezte expozici – před použitím si obstarejte speciální instrukce.

Základní charakteristika

1,2-dichlorethan je čirá bezbarvá kapalina nasládlé vůně (pachový práh je 0,6 - 1.10 -3% obj.). Teplota varu činí 84,1ºC, bod tání –35,7 ºC, hustota 1250 kg.m-3, rozpustnost ve vodě 8,6 g.l-1. Tato látka se dobře rozpouští v organických rozpouštědlech, je těkavá a je vysoce hořlavá. 1,2-dichlorethan řadíme do skupiny těkavých organických látek (VOC).

Použití

Mezi hlavní a nejdůležitější použití 1,2-dichlorethanu patří výroba vinylchloridu. Vinylchlorid je surovina pro výrobu polyvinilchloridu (PVC), což je běžně užívaná plastická hmota. Dále je 1,2-dichlorethan meziproduktem při výrobě trichlorethanu a fluorkarbonů. Používá se jako rozpouštědlo pro tuky, klihy, lepidla, oleje, pryskyřice a vosky. Dříve byl 1,2-dichlorethan používán pro neutralizaci olova v olovnatém benzínu. Vzhledem k tomu, že se již olovnatý benzín v zemích EU nepoužívá, je toto použití zanedbatelné. Mezi další možné aplikace 1,2-dichlorethanu patří výroba acetylcelulózy a tabákových extraktů. Dříve byla tato látka také obsažena v čistících prostředcích pro domácnost, kde se ale dnes již nepoužívá.

Zdroje emisí

Jedná se o látku syntetickou, tzn. vyrobenou a používanou pouze člověkem. Proto veškeré její emise můžeme klasifikovat jako antropogenní. Hlavní zdroje emisí lze specifikovat následovně:

  • výroba vinylchloridu a PVC;
  • úniky při využití v podobě rozpouštědla (klihy, lepidla, oleje, pryskyřice);
  • úniky spojené s využíváním starých čistících prostředků pro domácnosti.

Značné množství 1,2-dichlorethanu bylo dříve do ovzduší uvolňováno z olovnatých benzínů, což však dnes v zemích EU nepředstavuje vážné riziko. Z globálního hlediska je nutné uvést, že v zemích třetího světa, kde je ještě stále používán olovnatý benzín, mohou mít emise 1,2-dichlorethanu spojené s jeho užíváním značný rozsah.

Dopady na životní prostředí

1,2-dichlorethan je v ovzduší relativně stabilní látkou s dobou životnosti mezi 100 a 180 dny. Proto může být při větších únicích transportován na velké vzdálenosti. Z povrchových vod se 1,2-dichlorethan odpařuje do ovzduší. Při kontaminaci půdy 1,2-dichlorethan dlouho odolává velmi pomalé biodegradaci a může danou oblast kontaminovat po velmi dlouhou dobu. 1,2-dichlorethan zařazujeme mezi těkavé organické sloučeniny (VOC), jako jedna z látek této skupiny přispívá ke vzniku fotochemického smogu.

Dopady na zdraví člověka, rizika

1,2-dichlorethan je obecně zdraví škodlivá látka. Tato látka může do těla exponované osoby proniknout vdechnutím, požitím, ale i pokožkou. U zasažené osoby se mohou projevit následující akutní příznaky:

  • poškození dýchacích orgánů s následným kašláním;
  • nevolnost, zvracení, závratě, bolest hlavy;
  • poškození centrální nervové soustavy – ztráta paměti a soustředění;
  • poškození jater a ledvin;
  • při potřísnění podráždění pokožky.

Při chronickém působení 1,2-dichlorethanu hrozí riziko onemocnění rakovinou, genetické poruchy, ztráta funkce jater a ledvin a bronchitida.
V České republice platí pro koncentrace 1,2-dichlorethanu následující limity v ovzduší pracovišť:
PEL – 10 mg.m-3, NPK – P – 20 mg.m-3.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

1,2-dichlorethan je látka škodlivá pro živé organismy včetně člověka.
Je v prostředí odbourávána dlouho, a může tak způsobit dlouhodobé poškození životního prostředí.

Důvody zařazení do registru

  • nařízení o E-PRTR
  • rozhodnutí o EPER
  • CLRTAP
  • vyhláška č. 356/2002 Sb. (příloha č. 1)
  • vyhláška č. 61/2003 Sb. (příloha č. 1)
  • vyhláška č. 221/2004 Sb. (příloha č. 2)
  • vyhláška č. 232/2004 Sb. (příloha č. 1)

Důvody zařazení látky do IRZ

Způsoby zjišťování a měření

Pro hrubý odhad zda látka uniká z provozu, kde je používána, lze použít bilance vstup-výstup. V případě, že látky do procesu vstupuje více, než je její spotřeba a známé výstupy, je třeba hledat místo případného úniku.
K dalším detailnějším analýzám je možné použít laboratorní stanovení. Obvykle je stanovení prováděno plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu ECD. Odběr vzorků vzduchu se může provádět prosáváním přes sorpční trubičky. Měření a veškeré služby s tím spojené nabízejí dostupné komerční laboratoře.
Příklad: Jeden kilogram této látky má objem 0,8 l. Bude-li z provozu unikat vzduch kontaminovaný například 5% obj. 1,2-dichlorethanu, představuje emisní práh 4800 m3 kontaminovaného vzduchu při (při 20ºC a 101,325 kPa). Bude-li z provozu unikat voda nasycená 1,2-dichlorethanem, představuje emisní práh zhruba 1200 l kontaminované vody.

Informační zdroje

zpět na seznam látek